Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych

Slavný francouzský milostný román Příběhy rytíře des Grieux a Manon Lescaut napsal abbé Prévost v roce 1731

Spisovatel, romanopisec, překladatel a publicista Antoine François Prévost se narodil roku 1697 a pocházel ze staré měšťanské rodiny, jejíž členové v několika generacích byli úředníci, důstojníci nebo kněží. V duchu rodinné tradice odešel malý Antonine v jedenácti letech na jezuitskou kolej v rodném Hesdinu a o dva roky později přestoupil jezuitskou kolej v Paříži, kde získal klasické vzdělání. V roce 1713 se stal novicem jezuitského řádu, ovšem pro porušení stanovených pravidel musel odejít.

V roce 1714 vstoupil do armády a v několik následujících letech několikrát vystřídal službu v armádě a v klášteře. Určitý čas pobýval také v Holandsku, vedl nevázaný život a prožil četná milostná dobrodružství. Zklamán v lásce, složil nakonec v roce 1721 řeholní slib v Řádu svatého Benedikta a působil v opatství Saint-Ouen v Rouneu. Právě tady vznikl jeho první literární pokus, satirický pamflet s názvem Dobrodružství římského rytíře Popponia aneb Příběh z naší doby, ve kterém kritizoval uvolněnou morálku panující na francouzském dvoře po smrti Ludvíka XIV.

V roce 1726 byl vysvěcen na kněze, učil humanitní vědy na koleji v opatství Saint-Germer-de-Fly a v dalších letech působil jako kazatel v poutním městě Evreux. Podílel se na pracích na historickém díle Gallia Christiana, které zpracovávali benediktini v klášteře Saint-Germain des Près a současně psal své další literární dílo Paměti a dobrodružství urozeného muže.

Roku 1728 odešel z kláštera, působil jako vychovatel v Anglii a snažil se prosadit jako spisovatel. Po aféře s dcerou svého zaměstnavatele odešel do Nizozemí a v Utrechtu publikoval v letech 1731 a 1732 první čtyři svazky svého díla Anglický filosof neboli Příběhy pana Clevelanda, nemanželského syna Cromwellova. Napsal další díly Pamětí a dobrodružství urozeného muže, a právě v poslední část tohoto spisu obsahuje román Manon Lescaut.

Ženy a milostné eskapády mu ovšem komplikovaly život neustále. V roce 1733 se kvůli milostnému poměru zadlužil, byl obviněn z podvodů a se vrátil zpět do Anglie. Tady vydával deník Pro a Proti, který seznamoval francouzské čtenáře s různými oblastmi života v Anglii, především s anglickou literaturou a uměním.

Koncem roku 1733 byl v Londýně obviněn z falšování šeku, ale díky známostem se mu podařilo vrátit do rodné Francie, kde se smířil s církví, obnovil svůj noviciát u benediktinů a uchýlil se na několik měsíců do kláštera poblíž Evreux. Od roku 1736 byl almužníkem prince Contiho, díky čemuž se mohl se plně věnovat literární činnosti. Poslední léta žil v Saint-Firmin poblíž Chantilly. Zemřel 23. listopadu 1763 po záchvatu mozkové mrtvice v Courteuil, když se procházel v lesích v okolí svého bydliště.

Milostný vztah půvabné Manon a rytíře des Grieux se stal inspirací pro mnohé umělce

Prévostova novela Manon Lescaut byla v době svého vydání považována za značně nekonformní, a tak bylo její vydání pozastaveno a pro obnovení vydání musel autor některé pasáže upravit. Nicméně v dalších letech se příběh rytíře des Grieuxe a krásné Manon Lescaut a peripetie jejich vzájemného vztahu stal velmi populárním a dočkal se řady adaptací (filmové, činoherní, operní nebo baletní), z nichž jednou z nejznámějších je Pucciniho opera Manon Lescaut a v českých zemích pak i veršované drama Vítězslava Nezvala.

Italského skladatele Giacoma Pucciniho vždycky přitahoval typ ženy, která se obětuje - a umírá, ať už to je Mimi v Bohémě, Tosca, Madama Butterfly, sestra Angelica, Liu v Turandot, nebo právě Manon Lescaut. Na libretu k této své opeře z roku 1893 spolupracoval se známými básníky Luigim Illicou a Giuseppem Giocosou. Prévostův román Pucciniho zaujal už v roce 1889, ovšem jeho nakladatel Ricordi se mu s ohledem na to, že stejné téma zhudebnil už v roce 1884 Jules Massenet, snažil rozmluvit. Puccini se ovšem nenechal s tím, že na rozdíl od Massenetova "francouzského způsobu s pudrem a menuety" chtěl Prévostovu Manon vyjádřit "italským způsobem" s "beznadějnou vášní". Premiéra Pucciniho opery se konala 1. 2. 1893 v Turíně a u obecenstva i kritiky zaznamenala velký úspěch. V Čechách byla Manon Lescaut poprvé uvedena v Národním divadle v Praze 24. dubna 1894.

Dílo Abbé Prévosta inspirovalo i básníka Vítězslava Nezvala, který na jeho motivy napsal romantickou divadelní hru o nekonečné lásce šestnáctileté Manon a rytíře maltézského řádu des Grieux. Jeho hra se stala v době svého vzniku, tedy v roce 1940, stala doslova revoluční událostí tehdejší kultury. Premiéra hry se konala v dubnu 1940 v divadle D 40. Titulní roli hrála Marie Burešová, rytíře des Grieux Vladimír Šmeral a v témže roce vyšla divadelní hra v i knižně.

Foto: Profimedia