Miláček žen, který celý život toužil dostat se do vyšší společnosti

31. července roku 1886 zemřel jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století Ferenc Liszt.

Narodil se 22. října 1811 v Raidingu, někdejším Doborjánu na území tehdejšího Uherska, v rámci Rakouského císařství; dnes rakouský Burgenland.

Lisztova matka Anna pocházela z dolních Rakous, otec Adam List se narodil v Edelstalu (Nemesvölgy) nedaleko Bratislavy. Jeho rodina měla předky německé a slovenské. Byl amatérský klavírista a violoncellista, povoláním úředník na dvoře knížete Mikuláše II. Esterházyho. Protože jeho příjmení LIST se v maďarsko-německém prostředí vyslovovalo nesprávně jako „lišt”, začal se psát jako LISZT, což přejal i jeho syn a později i další členové širší rodiny.

Malý Ferenc už od útlého dětství platil za zázračné dítě a jeho hudební vzdělání mu hradili přední příslušníci evropské aristokracie, kteří obdivovali chlapcův neobyčejný talent. Později jako jeden z nejlepších, ne-li zcela nejlepší klavírista své doby koncertoval doslova po celé Evropě. V roce 1848 přijal místo ředitele Výmarského dvorního divadla a následujících 13 let patřilo v jeho životě k nejplodnějším, a to jak na poli interpretačním, tak kompozičním. Po opuštění Výmaru prožil osm let v Římě, poté se znovu vrátil do Výmaru a působil i v Budapešti. Přesto, že se nikdy v životě nepotýkal s vyloženým materiálním nedostatkem, stěžoval si na sklonku života na tvrdé živobytí spojené s namáhavým cestováním. Zemřel v roce 1886 v německém Bayreuthu na zápal plic ve věku 75 let.

Po celý svůj život se Liszt snažil proniknout mezi vysokou aristokracii a trpěl pocitem méněcennosti pro svůj „obyčejný“ původ. Navíc mu život komplikovala jeho výbušná cholerická povaha. A tak prý jednou odmítl hrát pro španělskou královnu Isabelu II., protože jí - s ohledem na španělskou dvorní etiketu - nebyl osobně představen. Jindy zase přerušil své vystoupení, zůstal sedět nehnutě s rukama nad klávesnicí a čekal, než ruský car Mikuláš I. přestane během jeho produkce mluvit.

Na druhou stranu měl vždy více než dost obdivovatelek, které se snažily být svému idolu co nejblíže. Během Lisztových vystoupení v sále panovala vzrušená atmosféra, během níž mistrovy fanynky dokonce omdlévaly a po koncertě následoval potlesk přímo frenetický. Fanynky umělce zasypávaly nejen květinami, ale i krajkovými kapesníčky, ba i svými spodničkami. Sólista dostával po svých koncertech desítky dopisů, včetně milostných básniček, obdivovatelky nosily na krku brože s jeho portrétem a vstupenky na hudebníkova vystoupení se vyvažovaly zlatem. Mnohé z nich se také doslova rvaly o různé suvenýry, které prošly jeho rukama. Velké oblibě se těšily nejrůznější obrázky a kresby, často doprovázené falešným věnováním a prodat se dala každá klapka pianina, kterého se kdy dotkl, nebo struna, kterou rozezvučel. Na odbyt šly i šálky, jejichž okraje se dotkly rty slavné hvězdy a ve známost vstoupil i případ dámy z lepší společnosti, která neodolala pokušení a sebrala ze země špaček Lisztem nedokouřené cigarety. Tu pak nechala zasadit do přívěsku, jež lemovaly diamanty ve tvaru monogramu F. L.

Mezi Lisztovými obdivovateli byli ovšem i muži. Například ruský skladatel Jurij Karlovič Arnold nebo věhlasný autor pohádek pro děti Hans Christian Andersen. Bylo totiž nezpochybnitelné, že Lisztovy koncerty se lišily od všech ostatních hudebních vystoupení té doby, protože z nich sálala neskutečná energie a vášeň, která posluchačům dokázala zcela učarovat.

profimedia-0613674389 ferenc liszt 3.jpg

Není tedy divu, že si Ferenc Liszt mohl mezi ženami vybírat a své milenky počítal na desítky a většina z nich pocházela z řad aristokracie a mnohé byly jeho žákyněmi. I když - i velký klavírní mág se jednou nešťastně zamiloval, a to ve svých 17 letech do své šlechtické žákyně Caroline di Saint-Crieg. To však bylo patrně poprvé a naposledy, protože vzápětí se se jeho velikou láskou a vášnivou milenkou stala jeho další žákyně hraběnka Adele de la Prunarede, a trvalejší vztah měl pak s další hraběnkou Marií d’Agoult, která kvůli němu opustila v Paříži svého manžela a žila s Lisztem delší dobu ve Švýcarsku, kde mu dokonce porodila tři děti. Jeho vztah k hraběnce d’Agoult posléze ochladl, když se seznámil s milenkou Fréderika Chopina, extravagantní spisovatelkou George Sandovou, která byla už tenkrát vášnivou kuřačkou cigaret a při Lisztově produkci si zvykla sedávat pod klavírem. Opuštěná Marie tehdy vyzvala Sandovou na souboj, při kterém jedinou zbraní měly být nehty a Chopin se prý při tomto souboji zamkl v přístěnku a vyšel ven teprve až se zápasící dámy uklidnily.
Více i zde: Osudová žena dvou hudebních skladatelů

Jméno Ference Liszta bylo ovšem spojováno i s krásnou horkokrevnou španělskou tanečnicí jménem Lola Montez, která sešla ve známost i tím, že při svém představení bavorskému králi Ludvíkovi I. obnažila poprsí, což bylo v té době považováno za čin téměř revoluční. Ostatně prakticky všechny Lisztovy milostné aféry byly veřejným tajemstvím. Mezi jeho milenky se počítala excentrická italská princezna Christine Belgiojoso, která prý měla ve zvyku nechat těla svých zemřelých milenců mumifikovat a schovávala si je na památku do skříně. Dalšími byly ruská baronka Olga von Meyendorf, zvaná “černá kočka” a mladá polská hraběnka Olga Janina, která se po rozchodu s Lisztem trávila i střílela. V neposlední řadě je pak zapotřebí jmenovat známou kurtizánu Marii Duplessis, jejíž životní příběh sloužil jako inspirace ke známé “Dámě s kaméliemi. Nejdelší milostnou aféru pak Liszt prožil s princeznou Carolyne von Sayn-Wittgenstein. Tato polská šlechtična opustila svého ruského manžela a všechny své statky, aby následovala Liszta do Výmaru. Při jeho zdejších hudebních produkcích prý lehávala na medvědí kožešině a kouřila vodní dýmku.

Foto: Profimedia

Podcast