Nejlepší orchestry II: Hallé Orchestra
Severoanglický Manchester už dávno není městem, kde se vyrábí stejnojmenná tkanina. Při vyslovení jeho jména se každému vybaví tamní fotbalový klub. Znalci ale vědí, že v něm také sídlí jeden z nejlepších evropských orchestrů.
Orchestr Hallé dostal jméno po svém německém zakladateli. Ten patřil k nejpozoruhodnějším a nejvlivnějším osobnostem kultury 19. století. Narodil se jako Karl Halle v roce 1819. Byl tedy současníkem (a přítelem) například Luigiho Cherubiniho, Fryderyka Chopina, Franze Liszta a dalších hudebníků a literátů. To už jsme ovšem v Paříži, kde Karl Halle vystupuje jako pianista a komorní hráč. Revoluční rok 1848 jej donutil odstěhovat se do Londýna. Zde pokračuje v práci dirigenta a koncertujícího pianisty (například jako první představil v této zemi všechny Beethovenovy sonáty).
Počátky orchestru v Manchesteru byly nenápadné. Charles Hallé (teď už s čárkou nad e) byl požádán, aby dal dohromady skupinu hráčů k uvítací ceremonii pro královskou rodinu u příležitosti výstavy. Vystoupení se tak povedlo, že mu bylo líto orchestr rozpustit a pokračoval v koncertech. Oficiální organizaci z Hallé Orchestra učinil v následujícím roce 1858. Zásluha Charlese Hallé spočívá nejen v perfekcionismu, jímž orchestr vyzdvihl na nevídanou úroveň. Také měl zásadní význam při uvádění nového repertoáru na anglické půdě. Protože Hallé Orchestra disponuje skvěle zpracovaným a přístupným archivem, můžeme listovat starými koncertními programy a číst, jak dirigent poprvé uvedl například Gluckovu Ifigenii v Tauridě. Berliozovu Fantastickou symfonii a Faustovo prokletí. Griegův klavírní koncert (sám hrál sólový part!). A mnohé další skladby – novinky své doby.
Až do své smrti v říjnu 1895 Charles Hallé dirigoval skoro každý koncert svého tělesa a také účinkoval jako sólista. Po jeho náhlém úmrtí se blízcí přátelé usnesli, že orchestru zajistí budoucnost – myšleno finanční. Těleso prošlo ekonomickými krizemi, ale stále umělecky rostlo. Rozvíjeli jej skvělí dirigenti jako Hans Richter nebo Sir John Barbiolli. Když za 2. světové války bombardování zničilo jejich sídlo, hrálo se třeba i v kinech. Domovská Free Trade Hall pak byla znovu postavena a slavnostně otevřena triumfální sezonou 1951.
Dnes Hallé Orchestra disponuje skvělou koncertní síní – je jedním z rezidentů architektonicky pozoruhodného komplexu Bridgewater Hall v Manchesteru.
Dejme ještě slovo archivům. Dočteme se, že v roce 1914 dirigoval první válečný koncert Edward Elgar. Že v roce 1916 orchestr přijal do svých řad první ženu. Že několik jeho dirigentů (včetně otce-zakladatele) bylo povýšeno do šlechtického stavu. A další pozoruhodnosti.
Hallé orchestr je dnes celou institucí, nejen symfonickým tělesem. Má také sbor a vyvíjí nejrůznější edukační aktivity pro laiky i profesionály. Pochopitelně také vydatně cestuje: slyšet jej mohli i návštěvníci festivalu Pražské jaro (naposledy v roce 2008 s dirigentem Markem Elderem).
Současný stav jej stejně jako jiná evropská tělesa donutil ke změně strategie. Své koncerty vysílá živě, dostupné jsou po zakoupení vstupenky.
Foto The Halle
