Nejlepší orchestry světa III: Lipský Gewandhaus

Historie tohoto tělesa se začala psát v lipské tržnici se suknem. Název si podrželo, i když původní budova už dávno nestojí.

Orchestr lipského Gewandhausu formovali skvělí dirigenti. Mezi jmény jako Felix Mendelssohn-Bartholdy, Carl Reinecke, Niels Gade nebo v novodobé historii Kurt Masur či Herbert Blomstedt, najdeme i jedno české: Václav Neumann řídil toto skvělé těleso mezi léty 1964-68. V současnosti je šéfdirigentem Andris Nelsons (na snímku) - jedenadvacátý kapelník v řadě. Nejen orchestr, ale samotné místo má podivuhodnou historii.

180223_AN_105.jpg

Dům s čepicí

Návštěvník Lipska může být při pohledu na budovu současného Gewandhausu na Augustusplatz zklamaný. To že je ta slavná instituce? Václav Neumann jí dal výsměšnou přezdívku "dům s čepicí" a odráží estetiku doby svého vzniku - NDR 70. let. Jde ale o třetí Gewandhaus. Ten první, v němž dirigoval Mendelssohn, a který původně účel svého jména, stál v Univerzitní ulici a v přízemí se nacházela zbrojnice. A právě v ní se městští radní rozhodli vybudovat koncertní síň. První koncert se zde odehrál v roce 1781. V pramenech se dochovalo dost informací, abychom si mohli představit, jak dřevem obložený sál, kam se vešlo až 500 diváků, rezonoval klavírním uměním W. A. Mozarta nebo Franze Liszta. Na stupínku zde stáli Hector Berlioz, Richard Wagner, Johannes Brahms. Sál zažil premiéry děl, která vešla do dějin: Beethovenova Pátého klavírního koncertu, Schubertovy Symfonie C dur nebo Schumannovy Jarní symfonie.

Nový a větší Gewandhaus

Není divu, že u publika měly koncerty ohromný ohlas. Kapacita sálu už nestačila, a tak se městská rada v roce 1860 usnesla - s prozíravostí hodnou následování - postavit nový Gewandhaus na kraji města, který se stal centrem nové čtvrti. Tady, ve velkém sále ro 1500 posluchačů a malém pro 500 slyšeli lipští návštěvníci Antona Brucknera hrát na varhany, Paula Hindemitha na violu, Igora Stravinského za klavírem a s taktovkou třeba Griega, Strausse nebo Čajkovského.

A proč vznikla budova současná? Na konci války byl Gewandhaus vybombardován a vyhořel. Léta se hrálo v provizoriu, až se dirigent Kurt Masur chopil iniciativy a dotáhl myšlenku nové koncertní budovy do zdárného konce. Sám prý celých 57 měsíců osobně jednal s architekty a dohlížel na budování. Až se vydáte do Lipska na koncert, ať už do velkého sálu pro téměř dva tisíce lidí, nebo do menšího, nenechte si ujít impozantní varhany a prohlédněte si pozorně nástropní malbu. Vytvořil ji lipský výtvarník Sighard Gille a je to největší současná nástropní malba v Evropě. V noci je vidět, jak září skrz skleněné stěny budovy.

Ze studentské kapely nejlepším orchestrem

Není divu, že pod vedením zmíněných dirigentů rostl z původně napůl studentské kapely výtečný profesionální orchestr. Kritiky zmiňují rafinovanost v detailech, expresivitu a současně subtilnost. Jako jeden z mála si orchestr Gewandhausu podržel "svůj" nenapodobitelný zvuk, svůj charakter. Zejména smyčce jsou chváleny pro svůj jedinečný zvuk a jasná barva má být způsobena laděním na 443 Hz (obvyklých je 440).

Z mnoha nahrávek, kde vynikne tato nádherná barva smyčců a nosný tón žesťů tohoto orchestru, vybíráme Květinový valčík z Čajkovského Louskáčka.

Foto Gewandhaus - Gert Mothes, Jens Gerber


Podcast