Nemorální a nevhodný pro ženy. Csárdás. 6. ledna se narodil autor nejznámějšího čardáše na světě

Vittorio Monti se narodil v Neapoli, kde vystudoval hru na housle a skladbu na Conservatorio di San Pietro a Majella. Kolem roku 1900 dostal angažmá jako dirigent Lamoureux Orchestra v Paříži. Zkomponoval několik baletů a operet, z nichž k těm nejznámějším patří Noël de Pierrot.

Ve své době byl též proslulým mandolinistou a je i autorem mandolínové školy Petite Méthode pour Mandoline, pro níž napsal řadu instruktivních technických a přednesových skladeb. Založil hudební časopis Le Mediator, který existoval do roku 1913 a věnoval se novinkám z oblasti kytarové a mandolínové hry.

Jednoznačně neznámějších a nejslavnějším Montiho dílkem je ovšem jeho Csárdás, skladbička o stopáži cca čtyři a půl minuty, jejíž původní verze je psána pro housle, mandolínu nebo klavír. Jako řada dalších slavných hudebních drobnůstek se ovšem dočkala celé řady dalších aranží od sólových nástrojů až po orchestrální verze.

Čardáš (tedy maďarsky Csárdás) je původem maďarský tanec, jehož základ vychází patrně z romské populace sinti. Jedná se o relativně náročný párový tanec, který začíná lassu, tedy pomalým mužským tancem, po němž následuje friska – rychlý párový tanec ve 2/4 nebo 4/4 rytmu.

České slovo „čardáš“ vzniklo z maďarského označení tohoto tance – csárda, které znamená „krčma“. Krčma byla ovšem výhradně mužským prostředím a ženy, které tam chodily, byly na tehdejší poměry považovány za poněkud odvázané. Proto byl tanec považován za nemorální a nevhodný pro ženy.

Čardáš byl na vrcholu své popularity v letech 1830-1890 a byl inspirací i pro mnohé slavné skladatele, mezi něž patřil například i Johann Strauss, který tento tanec začlenil i do své slavné operety Netopýr z roku 1874, nebo Emmerich Kálmán, který v roce 1915 zkomponoval operetu Čardášová princezna.

Foto: Profimedia