Pianisté současnosti VI: Khatia Buniatishvili

Gruzínská pianistka patří k nemnoha umělcům klasické hudby, jejichž reputace sahá daleko za hranice žánru.

Doma je na všech světových pódiích. K tomu ji ale můžete vidět na obálkách časopisů nebo v reklamě.

Narodila se u Černého moře, v Gruzii, která tehdy v roce 1987 patřila Sovětskému svazu. Rodinné prostředí přálo hudbě, a tak mohla už ve věku šesti let poprvé veřejně vystupovat. Do širšího povědomí se rázem vyhoupla v roce 2008, kdy získala třetí cenu na Rubinsteinově soutěži v Tel Avivu. I když nevyhrála, její hra si získala zaslouženou pozornost a pozvali ji do Carnegie Hall.

Později prohlásila, že se na soutěž tolik nepřipravoala, protože ji povinné skladby nebavily...

V roce 2011 vychází její první album, kde natočila kompozice Franze Liszta. Zdá se, že "šoumenská" stránka charakteru tohoto virtuosa u ní našla velký ohlas. Sama se na pódiu dokáže velmi odvázat a odvážné jsou i její koncertní šaty. Neváhá využít svého sex appealu - respektive nepotlačuje jej.

Malou ukázkou je například tento přídavek: Lisztova Uherská rapsodie. Jak poznamenal jeden ze sledujících, její červené šaty nejsou prvoplánovým magnetem pro oči, ale odkazují na dysneyovku Falešná hra s králíkem Rogerem, kde je použita stejná skladba.

Franz Liszt patří k jejím hrdinlům. "Neustále posouvá hranice možného. Je inovátor, mísí akademický styl s populární, svaté a profánní, přírodu a poezii - přetváří, na co sáhne," vyvznává se mladá interpretka z náklonnosti vůči maďarsko-francouzko-německému skladateli.

Komotně a intimně

Svou další "tvář" odhalila v následujícím albu s hudbou Fryderyka Chopina. Dokázala, že umí podat stejně přesvědčivě také intimnější repertoár. Stejně jako Chopin si za svůůj domov vybrala Paříža stala se francouzskou občankou. Kromě efektního sólového repertoáru je však také nadšenou interpretkou hudby komorní.

Hraje v duu s Renaudem Capuçonem, v triu s Gidonem Kremerem a Giedre Dirvanauskaite a také čtyřručně nebo na dva klavíry se svou sestrou Gvantsou.

Tady je v jejich podání část z Bachova koncertu pro dva klavíry.

V nedávné době se pozornost pianistky upřela na Sergeje Rachmaninova. V roce 2017 natočila dva jeho klavírní koncerty. Západní novináři jí pochopitelně kladli otázku, zda cítí spřízněnost s autorem, který odešel ze Sovětského svazu po říjnové revoluci. Ona sama odmítla vystupovat v Rusku na protest proti Puninovu režimu. "Pro mě tady není pochybnosti: nevstupujete vojensky do země, která vám nepatří," reagovala na invazi Krymu. Vystupuje na podporu lidských práv i na beneficích pro syrské uprchlíky. Vždy ale zdůrazňuje, že umění je pro ni na prvním místě.

Foto - Sony Classical

Podcast