Přátelé nebo konkurenti? Ve své době kralovali vídeňskému hudebnímu životu. Joseph Lanner a Johann Strauss starší

Rakouský skladatel taneční hudby a dirigent tanečního orchestru Joseph Lanner se narodil 12. dubna 1801 ve Vídni v rodině rukavičkáře. S hudbou se potkal v nedalekém lokále, kam rád chodil jeho otec a kde hrál se svým orchestrem rakouský kapelník a skladatele Michael Pamer. Když mladý Lanner zatoužil hrát na housle, byl to právě Pamer, který se jej ujal a později jej přijal i do své kapely.

Jako 18letý se Lanner osamostatnil a spolu s Karlem a Jánem Drahánkem založil vlastní trio v nezvyklém obsazení: dvoje housle a kytara. První veřejné vystoupení měli ve vídeňském Prátru v roce 1819. Později rozšířili těleso na kvartet, jehož čtvrtým hráčem nebyl nikdo jiný, než Johann Strauss starší. Úspěch tělesa vedl k jeho dalšímu rozšiřování až na malý smyčcový orchestr, s nímž Lanner hrál především vídeňskou taneční hudbu a jejich vystoupení se stala pravidelnou součástí mnoha vídeňských karnevalů. V roce 1823 byla poptávka po jejich vystoupení tak velká, že Strauss zastupoval Lannera u dirigentského pultu ve druhém, menším orchestru, aby splnili nabitý program karnevalových akcí.

• Johann Strauss I. a Joseph Lanner - Charles Wilda: The Ball, 1906; Museum Karlsplatz Vídeň (© Profimedia)

Strauss ovšem nebyl spokojen s tím, že Lannera pouze zastupuje a nedostává se jemu samotnému tolik slávy a uznání, o němž si myslel, že si je zaslouží. V roce 1825 se tedy rozešli a Strauss si založil vlastní orchestr. Dobový tisk sice uváděl, že se pánové rozešli ve zlém a Strauss Lannerovi odloudil talentované hudebníky, ale patrně šlo o nepodložené pomluvy, protože Lanner už dříve věnoval Straussovi valčík nazvaný „Trennungs-Walzer“, což naznačovalo, že oba skladatelé chovali k sobě vzájemný respekt. I nadále spolu ostatně spolupracovali, a dokonce uspořádali benefiční koncert pro svého bývalého zaměstnavatele Michaela Pamera, který v roce 1826 onemocněl. V roce 1829 se Joseph Lanner stal hudebním ředitelem dvorních bálů (K.K. Hoffbalmusikdirector), jehož hlavní povinností bylo dirigovat koncerty pořádané na počest šlechty a komponovat nová díla pro Dvorní orchestr.

Na počátku 40. let 19. století začala Straussova popularita Lannerovu oblibu zastiňovat, Strauss toužil rozjet se do světa a podnikat rozsáhlé lukrativní zájezdy do zahraničí včetně Anglie, zatímco Lanner zůstal ve Vídni, protože nebyl přesvědčen, že ostatní národnosti jsou připraveny poslouchat vídeňskou hudbu.

• Joseph Lanner a Johann Strauss I. - Rathauspark, Vídeň (Robert Örley, Franz Seifert, 1905) (© Profimedia)

Joseph Lanner zemřel 14. dubna 1843; podlehl infekci tyfu, která v roce 1843 zachvátila Vídeň. Slavné soupeření se Straussem I. skončilo; Lannerova smrt znamenala začátek období, kdy rodina Straussových měla dominovat vídeňské taneční hudební scéně na více než půl století.

Lannerův hlavní přínos taneční hudbě spočíval ve své době v tom, že upustil od šablony osmi opakujících se valčíkových taktů, typických pro taneční valčík té doby, a začal komponovat různě hudební motivy, které do sebe plynule přecházely. Jeho nejznámější díla jsou Pesther Walzer, Die Werber, Die Hofballtänze a Die Schönbrunner.

V hudební tradici pokračovali i Lannerovi potomci. Syn August, který byl stejně nadaný a jako jeho otec, ale jeho začínající kariéru přerušila jeho předčasná smrt ve věku 20 let, a dcera Katharina, která se stala tanečnicí a usadila se v Londýně, kde se se uplatnila jako významná a uznávaná choreografka a pedagožka.

Úvodní foto: Joseph Lanner (© Profimedia)