Představení Porgy a Bess se stalo osudným pro jeho hlavní představitele. Od premiéry díla uběhlo 87 let

30. září 1935 byla poprvé provedena jazzová opera Porgy a Bess George Gershwina. Premiéra proběhla v Bostonu, později se představení přestěhovalo na newyorskou Broadway.

Autor první jazzové opery, americký skladatel George Gershwin, se narodil jako Jacob Gershowitz 26. září 1898 v Brooklynu. Světové popularity dosáhl řadou evergreenů, jako například The Man I love, Oh, Lady be Good, či Embraceable you, které dodnes žijí a v repertoáru je měly takové hvězdy jako například Ella Fitzgerald, Frank Sinatra, Billie Holiday nebo Miles Davis. Stejně úspěšné a oblíbené jsou ovšem i Gershwinovy skladby z oblasti klasické hudby, z nichž je celá řada ovlivněná jazzem, ať už se jedná o jeho Rhapsody in Blue, skladbu Američan v Paříži, Kubánskou předehru, klavírní koncert či právě operu Porgy a Bess.

George Gershwin pocházel z velmi chudých poměrů. Jeho rodiče přišli do Spojených států amerických z Ruska sedm let před jeho narozením. George měl tři sourozence: staršího bratra Iru, mladšího Arthura a sestru Francis. Otec byl pouličním muzikantem a hudební nadání projevovaly i děti, a tak nejstaršímu Irovi rodiče pořídili klavír. K němu ovšem čím dál častěji usedal mladší George a díky poctivému studiu se během několika málo let stal pohotovým klavíristou.

Svou kariéru započal v hudebním nakladatelství Tin Pan Alley, kde působil jako song plugger. Do nakladatelství totiž nosili své hudební novinky mladí skladatelé a Gershwinovým úkolem bylo přehrávat pro eventuální zájemce jejich skladby z listu a hodnotit, eventuálně doporučovat je. A tak mu tady rukama prošly stovky skladeb, díky nimž mohl získat představu, s jakým druhem hudby se dá v Americe prorazit.

Po dvou letech práce v nakladatelství začal Gershwin vydávat i své první kompozice. Do povědomí se dostal skladbou When You Want ’Em You Can’t Get ’Em, jeho prvním velkým hitem pak byla Swanee River, která úspěšně zazněla v muzikálu Ala Jolsona Sinbad. Doslova během pár dní si Gershwin získal jméno, a v roce 1919 už komponoval hudbu pro svůj první vlastní muzikál s názvem La, La Lucille. Následně v letech 1920–1924 napsal hudbu pro sérii George White Scandals, mezi jinými i píseň Blue Monday, která se stala základem a inspirací jeho později slavné Rapsodie v modrém, kterou se Gershwin zařadil mezi nejznámější skladatele v celé historii Ameriky.

Vedle Rapsodie v modrém se Gershwin proslavil i svými kompozicemi pro hudebně-taneční revue na Broadwayi, na kterých pracoval především se svým bratrem Irou, který se stal textařem. V roce 1930 se oba bratři přestěhovali do Hollywoodu, kde společně tvořili pro stříbrné plátno, včetně hudebních a tanečních předloh pro slavné tanečníky Freda Astaira a Ginger Rogers.

profimedia-0306960379 Ira and George Gershwin with Guy Bolton..jpg

( Bratři Ira a George Gershwinovi a dramatik a spisovatel Guy Bolton. Foto: Profimedia)

Vznik první jazzové opera Porgy a Bess

Svou celovečerní operu Porgy a Bess zkomponoval Gershwin na sklonku své úspěšné kariéry, kterou v roce 1937 násilně přerval zhoubný nádor na mozku. Co se totiž původně jevilo jako nevinné bolesti hlavy, se postupem času ukázalo být závažným chronickým onemocněním, a po důkladném neurologickém vyšetření dospěli lékaři k nezbytnosti chirurgického zákroku. Operace se však nezdařila, a George Gershwin 11. července 1937 v nedožitých 39 letech zemřel.

profimedia-0295908120 porgy a bess.jpg

Opera Porgy a Bess vznikla v roce 1935 a byla inspirována afroamerickým prostředím a těžkým životem ve slumech. Odráží chudobu amerických ghett a denní život a sny lidí, žijících v nich. V době po světové hospodářské krizi však bylo pochopitelně toto téma v USA velmi citlivé, a tak byla opera krátce po svém uvedení ke Gershwinově velkému zklamání stažena a přestala se hrát. Znovu oživena byla až po Gershwinově smrti a dnes patří k nejúspěšnějším světovým operám.

Porgy a Bess vypráví příběh invalidního černého pouličního žebráka Porgyho, žijícího v chudinských čtvrtích Charlestonu, který se snaží zachránit Bess ze spárů Crowna, jejího násilnického a majetnického milence, a Sportin' Life, jejího drogového dealera. Jedná se o adaptaci divadelní hry Porgy Dorothy Heyward a Dubose Heywarda, která vznikla podle stejnojmenného románu Dubose Heywarda z roku 1925. Na libretu se podílel i Gershwinův bratr Ira.

Porgy a Bess se zapsala do dějin opery jako první dílo, které do klasického žánru začalo vnášet dobové jazzové prvky. Výrazný je i sociální apel představení a rovněž fakt, že se jednalo o první operu, v níž vystupovali zpěváci a herci černé pleti. V následujících letech po premiéře bylo dílo mnohokrát provedeno i ve zkrácené verzi a mnohé skladby, např. Summertime, se staly součástí jazzové klasiky i repertoáru mnoha umělců (mj. Elly Fitzgerald a Louise Armstronga).

První verze opery, trvající čtyři hodiny (včetně dvou přestávek), byla provedena soukromě v koncertní verzi v Carnegie Hall na podzim roku 1935. Světová premiéra díla pak proběhla v Colonial Theatre v Bostonu 30. září 1935 a poté se produkce přestěhovala na Broadway v New Yorku. Během zkoušek a pak i v samotném Bostonu provedl Gershwin řadu škrtů a změn a operu zkrátil do dnes uváděné podoby.

Anne-Brown-has-died-aged--001.webp

( Anne Brown jako Bess a Todd Duncan jako Porgy.
Foto: ML/Lebrecht Music & Arts/Lebrecht Music & Arts )

Broadwayské představení se dočkalo 124 uvedení

Produkce a režie byly svěřeny Roubenu Mamoulianovi, který předtím režíroval broadwayskou inscenaci Heywardovy hry Porgy. Hudebního nastudování se ujal Alexander Smallens. Hlavní role ztvárnili Todd Duncan a Anne Brown. Anne Brown byla v té době dvacetiletá afroamerická studentka zpěvu na Julluard School, která poté, co se dočetla, že Gershwin píše hudební verzi Porgy, skladateli napsala se žádostí o předzpívání. Skladatel si ji poslechl v několika písních a byl natolik jejím zpěvem a přednesem nadšen, že původně vedlejší roli Bess rozšířil, celou operu přejmenoval na Porgy a Bess a Anne Brown obsadil do hlavní ženské role. Roli Sportin' Life vytvořil známý vaudevillový umělec John W. Bubbles, roli Sereny Ruby Elzy.

Po představení na Broadwayi odstartovalo 27. ledna 1936 ve Philadelphii turné, během kterého byla inscenace provedena v Pittsburghu a Chicagu, a zakončeno bylo ve Washingtonu, DC, 21. března 1936. Při uvedení ve Washingtonu herci pod vedením Todda Duncana protestovali proti segregaci v Národním divadle. Vedení jejich požadavkům nakonec ustoupilo, což vedlo k tomu, že se na představení v tomto divadle poprvé sešlo integrované publikum.

V roce 1938 bylo nastudování Porgy a Bess obnoveno pro představení v Los Angeles a San Franciscu, a to z velké části v původním obsazení. Ke změně došlo v roli drogového dealera Sportin' Life, jíž se poprvé ujal slavný americký broadwayský herec a zpěvák (rovněž černé pleti) Avon Long, který úlohu Sportin' Life pak během své kariéry hrál v celé řadě dalších nastudování tohoto díla.

Roku 1942 se Porgy a Bess znovu objevila na Brodwayi, kde ji inscenovala známá režisérka a producentka Cheryl Crawford. Oproti první broadwayské inscenaci ovšem připravila drasticky zkrácenou verzi, v níž byl zredukován orchestr, obsazení se snížilo na polovinu a mnoho recitativů bylo zredukováno na mluvené dialogy. Role titulních postav si zopakovali Duncan a Brown, dirigoval opět Alexander Smallens. V červnu nahradila Anne Brownov v roli Bess kontraltistka Etta Moten Barnett, kterou si Gershwin původně pro tuto roli představoval, a měla takový úspěch, že se Bess stala její klíčovou rolí. Tato inscenace se hrála devět měsíců a byla finančně mnohem úspěšnější než původní verze.

V témže roce se Porgy a Bess dočkala i rozhlasového uvedení; 7. května 1942 hodinovou verzi Porgy a Bess odvysílala v přímém přenosu rozhlasová stanice WOR v New Yorku.

profimedia-0116034805 Porgy a Bess 2.jpg

(Leontyne Price a William Warfield. Foto: Profimedia)

Evropská premiéra Porgy a Bess se uskutečnila 27. března 1943

Toto představení v Královském dánském divadle v Kodani, které se hrálo během nacistické okupace země, bylo pozoruhodné tím, že v něm účinkovalo výhradně bělošské obsazení s načerněnými tvářemi. Po 22 úspěšných a vyprodaných představeních však nacisté donutili divadlo inscenaci stáhnout. Další zcela nebo převážně bělošské inscenace v Evropě, odrážející dobovou demografickou situaci v daných zemích, se uskutečnily v letech 1945 a 1950 ve švýcarském Curychu a v roce 1948 ve švédském Göteborgu a Stockholmu.

Gershwinova opera Porgy a Bess se pak dočkala řady dalších nastudování a provedení doslova po celém světě. V roce 1952 vzniklo zájezdové představení, které se s velkým úspěchem hrálo v řadě evropských zemí. Jeho londýnská premiéra se uskutečnila 9. října 1952 ve Stollově divadle a zajímavé na tomto nastudování bylo mimo jiné to, že v hlavních rolích Porgy a Bess se poprvé setkali američtí pěvci William Warfield a Leontyne Price, kteří se pak během následujícího turné vzali. Na evropské turné navázala představení v broadwayském Ziegfeldově divadle, severoamerické turné a opět návrat do Evropy, kde se hrálo mj. v Benátkách, Paříži a Londýně a v dalších městech v Belgii, Německu, Řecku, Itálii, Švýcarsku a Jugoslávii. V lednu 1955 se pak soubor zastavil také v egyptské Káhiře. Během tohoto turné byla v únoru 1955 poprvé uvedena opera Porgy a Bess i v milánské La Scale a historická, ale napjatá premiéra se uskutečnila v prosinci 1955 i v Moskvě. Bylo to v době studené války a stalo se tak poprvé od bolševické revoluce, kdy do sovětského hlavního města zavítal americký divadelní soubor.

V roce 1965 vznikla další inscenace Porgy a Bess, a sice na Novém Zélandu. Pozoruhodné na ní bylo mj. to, že v ní bylo obsazeno i několik maorských operních pěvců. Během 60. a počátkem 70. let 20. století Porgy a Bess většinou živořila na okraji zájmu divadel, a ačkoliv se v letech 1961 a 1964 uskutečnily nové inscenace a v roce 1965 i premiéra ve vídeňské Volksoper (opět s Williamem Warfieldem v roli Porgyho), mnozí hudební kritici dílo stále odmítali přijmout jako skutečnou operu.

Novou inscenaci Porgy a Bess uvedla v roce 1976 Houston Grand Opera, a to podle kompletní původní autorovy partitury. Nastudování tak umožnilo publiku zhlédnout operní celek tak, jak si jej skladatel poprvé představoval, a opera slavila obrovský úspěch. Po premiéře v Houstonu měla inscenace 25. září 1976 premiéru na Broadwayi v Urisově divadle a byla též kompletně nahrána společností RCA Records. Houston Grand Opera získala za tuto inscenaci cenu Tony a nahrávka cenu Grammy za nejlepší operní nahrávku roku 1978.

Následovala další broadwayská inscenace v roce 1983 a v roce 1985 uvedla Porgy a Bess Metropolitní opera v New Yorku. Premiéra proběhla 6. února 1985 v obsazení Simon Estes, Grace Bumbry, Bruce Hubbard, Gregg Baker a Florence Quivar. Inscenaci v Met režíroval Nathaniel Merrill a výpravu navrhl Robert O'Hearn. Dirigentem byl James Levine. Inscenace se v první sezóně dočkala 16 představení a byla obnovena v letech 1986, 1989 a 1990, celkem 54 představení.

Poté dílo nastudovala celá řada dalších předních operních scén. Například v roce 1986 byla opera provedena na anglickém festivalu v Glyndebourne, poloscénická verze byla uvedena na festivalu Proms v roce 1998, v letech 1996–1998 se nová inscenace stala součástí oslav stého výročí narození bratří Gershwinů, v únoru 2006 uvedl její koncertní provedení Nashvillský symfonický orchestr pod vedením Johna Mauceriho v Tennessee Performing Arts Center. V letech 2000 a 2002 se v New York City Opera uskutečnilo obnovené představení v režii Tazewella Thompsona a v roce 2007 uvedla Los Angeles Opera obnovenou inscenaci v režii z roku 1976. Na podzim roku 2019 se pak Porgy a Bess po téměř třicetileté absenci znovu objevila i na jevišti Met v New Yorku a záznam představení, který následně vyšel na CD, získal v roce 2021 cenu Grammy za nejlepší operní nahrávku roku.

Úvodní foto: William Warfield a Leontyne Price, záři 1952.
Foto: Profimedia

Podcast