Přes 130 let se píše příběh jedné z nejprestižnějších hudebních adres světa, Carnegie Hall v New Yorku

Před 132 lety byla otevřena jedna z nejproslulejších koncertních síni světa, newyorská Carnegie Hall, která je metou mnoha umělců. První návštěvníky přijala 5. května 1891, tehdy ještě pod jménem Music Hall. Na počest mecenáše Andrewa Carnegieho byla přejmenována po dvou letech.

profimedia-0136488044 carnegie hall 2.jpg
  • Carnegie Hall (©Profimedia)

Příběh Carnegie Hall začal na jaře roku 1887 uprostřed Atlantiku

Na palubě lodi z New Yorku do Londýna cestoval bohatý průmyslník Andrew Carnegie se svou novomanželkou Louise Whitfield. Jedním z jejich spolucestujících byl i pětadvacetiletý Walter Damrosch, dirigent, který právě dokončil svou druhou sezonu jako hudební ředitel Symphony Society a Oratorio Society v New Yorku a byl na cestě do Evropy na letní studia s Hansem von Bülow. Během plavby se spřátelili a postupem času se rozvinula debata o možnosti nechat vybudovat nový koncertní sál. Carnegieho myšlenka zaujala natolik, že projevil zájem vložit do tohoto projektu část svého obrovského bohatství.

Základní kámen Carnegie Hall byl odhalen 13. května 1890

Carnegie Hall se stala jednou z posledních velkých staveb ve městě, která byla postavena ještě bez použití ocelové konstrukce. Z cihel a pískovce ji v italském renesančním slohu navrhl americký architekt William Tuthill. Důraz byl především kladen na projektování vynikajícího akustického prostoru.

Koncertní síň byla slavnostně otevřena za pouhý rok, 5. května 1891, a to pětidenním festivalem, který byl poctou Petru Iljiči Čajkovskému. V koncertní síni s dvěma tisíci osmi sty čtyřmi sedadly zazněla pod vedením dirigenta Damrosche skladba anonymního skladatele America, Beethovenova Předehra Leonora č. 3, poté sám Čajkovský dirigoval svůj Marche Solennelle a na závěr bylo provedeno v premiéře Berliozovo Te Deum, op. 22.

Andrew Carnegie už od samého počátku zamýšlel, že stavba by neměla být jen chrámem hudby, ale má sloužit jako víceúčelová budova. Vzhledem k tomu, že byl přítelem vynálezce Thomase Edisona, byla stavba jednou z prvních elektricky osvětlených budov ve městě a měla také klimatizaci s ledem pod pódiem a ventilátory. Během následujících let se původních šest pater opakovaně nastavovalo a budova se rozrůstala.

profimedia-0153012309 carnegie hall 3.jpg
  • Carnegie Hall (©Profimedia)

Carnegie Hall nejen jako svatostánek klasické hudby, ale i přednáškový prostor a umělecká studia

Kromě koncertů klasické hudby se zde konaly i další projekty. Například v roce 1912 se tu rozezněl jazzový ragtime v podání Benny Goodmana, Louise Armstronga, Duka Ellingtona a Milese Davise. V roce 1963 tu při své první návštěvě Spojených států vystoupili Beatles. Účinkovaly tu i mnohé další star, počínaje Lizou Minnelli a konče Frankem Sinatrou. Jedním z nejstarších zvukových dokumentů zde pořízených je nahrávka z roku 1904 s Enricem Carusem.

Přednášeli tu mimo jiné Albert Einstein, Winston Churchill, Mark Twain, ale i Martin Luther King nebo Jesse Jackson a až do roku 2010 byla také část budovy pronajímána jako studia řadě umělců; bydlel tu například i hollywoodský herec Marlon Brando.

Budovu až do roku 1925 vlastnila rodina ocelářského magnáta Carnegieho, poté ji vdova po zakladateli prodala podnikateli v realitách Robertu Simonovi. Jeho syn nabídl v 50. letech 20. století Carnegie Hall k prodeji Newyorské filharmonii, která si ji každoročně předplácela. Město však dva koncertní sály podporovat nemohlo, a tak budově hrozilo, že bude muset uvolnit místo mrakodrapům. Nakonec však nyní památkově chráněnou koncertní síň koupilo za pět milionů město New York.

profimedia-0068910280 isaac stern 2.jpg
  • Isaac Stern (©Profimedia)

Tři chrámy hudby: Isaac Stern Auditorium, Recital Hall, Weil Recital Hall

Carnegie Hall má tři koncertní sály. Největším je Main Hall (Hlavní sál), nazývaný také Isaac Stern Auditorium. Toto pojmenování nese od roku 1997 po houslistovi Isaacu Sternovi, který v 60. letech minulého století pomohl zachránit budovu před demolicí. Main Hall má pět podlaží a v sále se nachází 2804 sedadel. Předsálí je vyzdobeno podepsanýmu portréty největších umělců klasické hudby.
Druhou síní je dřívější Recital Hall (Sál pro sólové koncerty), nyní pojmenovaný jako Zankel Hall. Tyto prostory po určitou dobu sloužily i jako kino. V roce 2003 byly po rekonstrukci znovu otevřeny jako koncerní sál, do kterého se vejde 599 posluchačů. Nejmenším prostorem je pak Weil Recital Hall, komorní síň s 268 sedadly. V Carnegie Hall se každoročně pořádá kolem 250 nejrůznějších představení a kromě zmíněných tří koncertních sálu se tu nachází také nahrávací studio, archiv, muzeum a řada zkušeben pro umělce.

Světová premiéra Dvořákovy Novosvětské a další české stopy

Roku 1893 proběhla právě v Carnegie Hall, světová premiéra Symfonie č. 9 e moll Antonína Dvořáka. Od té doby se tu objevila celá plejáda skvělých umělců. Z českých zástupců so byly například pěvkyně Dagmar Pecková a Eva Urbanová, klavírista Ivan Moravec, Kühnův dětský sbor, Česká filharmonie nebo Talichovo kvarteto. Společně s newyorským souborem Bang on a Can All-Stars vystoupila Iva Bittová, proběhl tu recitál Karla Gotta s Helenou Vondráčkovou nebo koncert slovenského Elánu.

Úvodní foto: Carnegie Hall (©Profimedia)

Podcast