Příběh prvního vánočního stromečku na náměstí: Vztyčen byl na počest ztracené holčičky

Valnou většinu českých domácností bude zanedlouho zdobit nejen klasická vánoční výzdoba, ale i neodmyslitelný symbol Vánoc, stromek. Jedlička, borovice nebo klasický smrček? Sahající až do stropu, nebo malý v květináči, který po svátcích najde své místo na zahradě? To už samozřejmě záleží na vkusu té které domácnosti. A reprezentativním vánočním stromem se nepochybně bude pyšnit i každé větší město v celé naší republice. Ale nebylo tomu tak v českých zemích odjakživa. Tradice vánočního stromu na veřejném místě je totiž na našem území stará, nebo spíše mladá pouhých pár desítek let. Sahá do 20. let 20. století.

Psal se rok 1924, když byl 13. prosince z iniciativy spisovatele Rudolfa Těsnohlídka vztyčen v Brně první vánoční strom republiky. Tomu předcházel zážitek z roku 1919, kdy Těsnohlídek těsně před Štědrým dnem našel s přáteli v lese na sněhu téměř zmrzlé děvčátko, které se jim podařilo zachránit. Těsnohlídek přemýšlel o tom, jak pomoci i dalším opuštěným dětem, a to zvlášť v předvánočním čase. Inspiraci našel v Kodani, kde už od roku 1914 zdobila předvánoční náměstí vzrostlá jedle s kasičkou, jejíž výtěžek byl určen ve prospěch potřebných, především opuštěných dětí.

I první brněnská sbírka v předvánoční čas z roku 1924 měla úspěch. V Brně posloužila k financování stavby náhradního domova pro opuštěné děti dětského domova Dagmar. Od položení základního kamene 8. prosince 1928 do zahájení provozu dne 8. prosince 1929 uběhl jeden rok.

Tradice sbírek pod vánočním stromem republiky se od roku 1924 rychle rozšiřovala

V roce 1925 to byla 4 města v celé republice, roku 1929 to bylo již 64 měst jen v Čechách a na Moravě, která sbírku pořádala. Tradice byla narušena roky nesvobody, ale po roce 1990 se opět rozvíjí.

Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Neslavně se naopak „proslavil“ 31 metrů vysoký vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, který v roce 2003 spadl a zranil čtyři lidi.

V současné době se už rozšířil i zvyk vánočně zdobit živě rostoucí stromy. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v České republice byly v posledních letech smrk v Mladkově (30,57 m), smrk na Kvildě (26,5 m), smrk ve Valašské Bystřici (24,75 m), smrk ve Žďáru nad Sázavou (22,47 m) a smrk v Postoloprtech (20,46 m).

(Foto: Wikipedie)

Stromek jako novodobý symbol Vánoc

Vánoční obyčej zdobení stromku jako takový je ovšem už staršího data. Nejstarší zmínka pochází ze 16. století a pochází z Německa, odkud se tento zvyk v 19. století rozšířil po celé Evropě, a to spíše ve městech než na venkově. Zdobení stromku křesťané nejprve vnímali jako pohanský obyčej a na Vánoce jim stačil betlém, ale postupně se jim zvyk zalíbil a začali stavět betlémy pod ozdobené stromečky. Katolická církev tomuto protestantskému zvyku odolávala poměrně dlouho; ve Vatikánu stál vánoční strom stál poprvé až v roce 1982.

Klasickou výzdobou vánočních stromků byly nejprve ořechy, jablka a další potraviny. V 18. století se přidala tradice zdobení svíčkami. Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Podle ní stávaly první vánoční stromky především v cechovních a řemeslnických domech. Někdy se ovšem stromek také zavěšovaly nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů.

Podle některých zdrojů vznikla tradice zdobení stromku ještě dříve a vznikla buď v Lotyšské metropoli Rize v roce 1510, případně v Estonském Tallinu v roce 1441. V obou případech šlo údajně o strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu. Toto bratrstvo se rozhodlo věnovat bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu strom, který se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, a zatímco kupci přemýšleli, jak jej spálí bez rizika, že se oheň rozšíří na okolní domy, děti strom ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Ozdobený strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, která se později rozšířila do celého světa. Tallinští ovšem tvrdí, že se tato tradice zrodila v jejich městě, a to už o 69 let dříve.

Tradice vánočních stromků v českých domácnostech

V Česku poprvé vánoční stromek postavil pro své přátele ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Lieblich v roce 1812. Stalo se tak na jeho libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se ovšem v českých zemích začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století, především v bohatých pražských měšťanských rodinách.

Nejdříve se na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ovšem o ty kupující nejevili příliš veliký zájem. Více se později ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky, ozdobené sladkým pečivem, perníčky, a především ovocem. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. Ta se zavěšovala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře. Nicméně stolovníci pro jistotu své židle i tak raději neopouštěli…

Foto: Profimedia