Smetanova Prodaná nevěsta slaví úspěchy už déle než 150 let

Není tomu tak dávno, kdy mělo v Národním divadle v Praze v závěru sezóny 2021/2022 premiéru nové nastudování opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. V pražském Národním už jednadvacáté.... Jaké jsou okolnosti vzniku této bezpochyby jedné z nejznámějších českých oper ? Dnes už není snad žádná velká světová operní scéna, na které by se "Prodanka" ve více či méně klasickém nebo naopak kontroverzním nastudování neobjevila. Ale jak si vedla v zahraničí nedlouho po svém vzniku ?

Komickou operu o třech dějstvích Prodaná nevěsta napsal Bedřich Smetana na libreto Karla Sabiny v letech 1863-1866 a premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Vznik této scény byl pro tvorbu původních českých her zcela zásadní; psal pro ni Vítězslav Hálek, Emanuel Bozděch nebo František Ferdinand Šamberk; divadlo ovšem též uvádělo klasická díla světového dramatu, například z pera Williama Shakespeara.

Klíčový význam pak mělo Prozatímní divadlo pro rozvoj české opery. V letech 1866 až 1874, kdy byl kapelníkem a uměleckým šéfem Prozatímního divadla Bedřich Smetana, tu měly premiéru jeho opery Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách, Hubička. Dalšími zde uváděnými českými operami byla díla Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha. V roce 1881 bylo Prozatímní divadlo připojeno k budově Národního divadla, dnes tvoří jeho zadní trakt, a jeho soubor přešel do Národního divadla.

Bedřich Smetana je v myslích běžných posluchačů zapsán především svým cyklem symfonických básní Má vlast, který bývá uváděn především při příležitosti zahájení mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, nebo při slavnostních okamžicích, jak je Den vzniku samostatného československého svátku. Ze Smetanovy operní tvorby je pak vedle Prodané nevěsty dalším „slavnostním“ titulem jeho opera Libuše. Námětem k jejímu ději se stala legenda o kněžně Libuši, připomínaná již v Kosmově kronice, ale přejatá hlavně ze zpracování v Rukopisu zelenohorském. Opera byla původně zamýšlena jako korunovační, protože ale ke korunovaci rakouského císaře Františka Josefa I. za českého krále na konci 19. století nedošlo, byla poprvé uvedena při slavnostním otevření Národního divadla a poté po ničivém požáru i při jeho znovuotevření 18. listopadu 1883.

V roce 1874 postihlo Bedřicha Smetanu to nejhorší, co se může stát hudebnímu skladateli. Ohluchl. Musel tedy odejít z divadla. I přesto ale stále komponoval a vznikla jeho vrcholná díla - cyklus symfonických básní Má vlast, opery Hubička, Tajemství a Čertova nevěsta.

(Foto: Profimedia)

Operu Prodaná nevěsta zná snad každý hudbymilovný Čech

Při premiéře 30. května roku 1866 v Prozatímním divadle měla opery pouze dvě jednání. Smetana pak v roce 1869 do ní dokomponoval tance pro inscenaci v Komické opeře v Paříži a v témže roce dílo rozšířil na tři jednání. Konečnou podobu pak Prodaná nevěsta získala roku 1870. Takto byla uvedena o rok později v Petrohradě a roku 1892 ve Vídni. Za libreto zaplatil Smetana Sabinovi podle zprávy v časopise Slavoj deset zlatých. Sabina se opřel o svou starší povídku Vesničané a humoristický román Věčný ženich, ve kterém se objevuje stejně jako v Prodané nevěstě dohazovač a vypočítavá matka. Název opeře dal sám skladatel a nechal se inspirovat názvem činohry A. Wehla Ženich prodá svou nevěstu, která byla v té době na repertoáru Prozatímního divadla a veselohrou Jana Nerudy Prodaná láska.

Trvalo ovšem poměrně dlouho, než nejhranější česká opera prorazila na zahraniční divadelní pódia. První pokusy prosadit ji do ciziny učinil sám Smetana. Koncem šedesátých let 19. století usiloval o její uvedení v Paříži, která v té době platila za hlavní město opery. To se bohužel nepodařilo, a tak první zahraniční provedení proběhlo počátkem roku 1871, kdy Prodaná nevěsta vstoupila na scénu carské opery v Petrohradě. Průlom přinesl triumf Prodané nevěsty na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni roku 1892, kde ji představilo hostující pražské Národní divadlo, a v následujícím roce, 2. dubna 1893, ji provedla jako první zahraniční scéna Divadlo na Vídeňce. V rychlém sledu pak následovaly další (Berlín, Budapešť, Frankfurt nad Mohanem, Drážďany, Cáchy, Lipsko, Kolín nad Rýnem, Hamburg, Brémy, Mnichov, Lublaň, Stockholm, Štrasburk, Londýn, Varšava, Antverpy, Riga, Amsterdam, Basilej).

Zásluhou Emmy Destinnové byla v roce 1909 Prodaná nevěsta uvedena i v Metropolitní opeře v New Yorku, kde ji v premiéře 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler. Opera byla uvedena v němčině v překladu Maxe Broda. V anglickém překladu měla Prodaná nevěsta v Metropolitní opeře v New Yorku premiéru 28. února 1941 pod taktovkou Bruno Waltera a lví podíl na tomto uvedení měla další česká operní diva Jarmila Novotná.

Prodaná nevěsta na Islandu

Určitě kuriózní bylo uvedení na Islandu v Národním divadle v Reykjavíku, které se uskutečnilo v roce 1960 a řídil je dirigent Václav Smetáček. Zpívalo se česky a islandsky. O islandském provedení se začalo jednat při druhé Smetáčkově návštěvě Islandu v roce 1958. V tom roce - 18. března 1958 zazněl pod Smetáčkovou taktovkou poprvé na Islandě i Dvořákův Houslový koncert a moll, op. 53. Sólo hrál koncertní mistr Islandského národního symfonického orchestru Björn Ólafsson.

Islandská premiéra Smetanovy Prodané nevěsty se uskutečnila 4. června 1960, po níž 6., 7.a 8. června následovaly reprízy. Obsazení bylo mezinárodní. V titulních rolí byli Češi, roli Kecala zpíval Eduard Haken, v roli Jeníka se představil Zdeněk Švehla a Mařenkou byla Miluše Fiedlerová.

Po premiéře si Václav Smetáček zapsal do svého deníku:
„Divadlo bylo v lesku – toalety – smokingy. V první řadě hned za mnou seděl spisovatel Laxness s chotí. Přesně 5 minut po čtvrté hodině vstoupil do své lóže president republiky Ásgeir Ásgeirsson s chotí a já jsem spustil krásnou islandskou hymnu. Po ní hned následovala hymna československá – krásný a velebný okamžik. Ani nevím, zda už někdy byla naše hymna takto oficiálně hrána na Islandě. Pak následovaly dva stručné projevy – ředitele divadla Rosinkranze a ještě jednoho řečníka. A už se v hledišti sešeřilo a dal jsem nástup k předehře. Proběhla na omezené schopnosti orchestru výborně a musil jsem se po ní i s orchestrem poděkovat. A už to šlo dál. Po bezvadném vstupním sboru jsem nabyl svůj klid. „Jak vám pravím pane kmotře“ bylo malounko nervózní v rytmu, ale brzy se vše srovnalo. Sólisté byli přesní a měli několik aplausů na otevřené scéně. Polka strhla svým tanečním elánem. Po jednání jsme se neděkovali, prý to tu není zvykem. V první přestávce mne i s Mílou přijal president v ředitelské pracovně. Byla tam i řada dalších osobností, i ministr kultury Dr. Gíslasson s chotí, ale nemohl jsem se zdržet, musil jsem si chviličku v přestávce odpočinout. Druhé jednání s „Pivečkem a Furiantem“ bylo ještě hladší. Vašek i balet sklidili aplausy. Když jsem nastupoval ke třetímu aktu, dalo se publikum do tleskání. Poděkoval jsem se i s orchestrem. Vašek opět velký úspěch. Komedianti Fráňovou zásluhou přímo sensační. Naši sólisté se všichni nesmírně líbili a byli na konci přímo oslavováni. Vytáhli jsme i islandské sólisty, kteří skromně stáli vzadu se sborem. Pak bylo velké shromáždění na scéně. Dostali jsme spoustu květin, já i od sboru.

Pak domů, umýt se a převléknout, uložit květiny do vody a na recepci na naše velvyslanectví. S ministrem Gíslassonem tam byl i spisovatel Laxness a mnoho jiných činitelů. Větší radost jsem ale měl ze zástupců orchestru, sboru a baletu. Byl to nesmírně příjemný večer. Pro mne byl cenný tím, že jsem si začal tykat s Eduardem Hakenem, svým dávným a vždy spolehlivým spolupracovníkem. Náš chargé d´affair mi mnoho a mnoho děkoval. Pak nás zavezl domů. To už bylo zas za jasného modrého nebe v půl dvanácté večer. K celému tomuto úspěchu mi pomohla především Míla (pozn. dirigentova manželka), a proto je to také její úspěch. Má za to mou trvalou lásku a ona to ví.“

Úvodní foto: Profimedia
Citace z deníku Václava Smetáčka, foto Václava Smetáčka, historické foto z islandského uvedení Prodané nevěsty:
Archív Václavy Smetáčkové, jíž patří velké poděkování za laskavé poskytnutí těchto cenných historických materiálů.