Soubory staré hudby V: Collegium Vocale Gent

Pátým dílem našeho seriálu se přesouváme do oblasti, kde se staré hudbě neobyčejně daří: Beneluxu.

Skupina přátel, kteří se sešli na univerzitě v belgickém Gentu, vytvořila jeden z prvních vokálních souborů, které začaly uplatňovat přístup historicky poučené interpretace.

Psal se rok 1970 a hnutí za "autentickou", tedy historicky poučenou interpretaci staré hudby bylo na vrcholu své první vlny. Spolužáci na univerzitě v belgickém Gentu pod vedením Philippa Herrewegha založili sbor a stejně jako hráči na smyčce experimentovali se zvukem střevových strun a zkoušeli hrát bez vibrata, pokusili se tito vokalisté - teď už pod názvem Collegium Vocale Gent - zpívat jinak než operně.

Collegia Vocale Gent si povšimli legendární Nikolaus Harnoncourt a Gustav Leonhardt a pozvali jej k projektu první kompletní nahrávky Bachových kantát.

Autentický přístup CVG orientovaný na text a význam slov dal souboru průzračný zvuk, s nímž si získal světovou proslulost. Dodnes vystupují na významných koncertních pódiích a hudebních festivalech Evropy, Spojených států, Ruska, Jižní Ameriky a Japonska, v Hongkongu či Austrálii.

Od renesance po dnešek

Podobně jako většina dalších souborů (Monteverdi Choir například) se CVG z původně malého vokálního tělesa, které se specializovalo na renesanční polyfonii, vyvinulo v mnohem flexibilnější ansámbl, který může provádět díla různého stylového zaměření a obsazení.

A tak můžete slyšet Collegium Vocale Gent v romantické i současné oratorní tvorbě. Dokáže dát dohromady sbor až s 80 zpěváky. Kromě vlastní instrumentální doprovodné skupiny Herreweghe a jeho vokalisté často spolupracují s několika instrumentálními tělesy: zejména s Orchestre des Champs Elysées, Freiburger Barockorchester a Akademie für Alte Musik Berlin. Nevyhýbají se ale ani spolupráci s "běžnými" symfonickými orchestry, jako jsou amsterdamský Concertgebouw, Budapešťský festivalový orchestr, Staatskapelle Dresden a jiné.

Pod vedením Philippa Herrewegheho vytvořilo Collegium Vocale Gent impozantní diskografii obsahující více než 100 nahrávek. Většina vyšla u vydavatelství Harmonia Mundi France a Virgin Classics, ale co je pro tuto scénu typické, i Herreweghe si v roce 2010 založil společně s vydavatelstvím Outhere Music vlastní label φ (phi), aby si mohl dopřát plnou uměleckou svobodu.

profimedia-0069223637.jpg

Gent nebyl Herreweghovým jediným působištěm: postupně inicioval vznik dalších souborů. Například La Chapelle Royale v Paříži, tu založil v roce 1977, a prováděl s ní hudbu francouzského "zlatého věku".

Na tomto snímku je ovšem zachycen v původním a kmenovém repertoáru: je to Kyrie Claudia Monteverdiho, jak zaznělo v katedrále St Baaf v Gentu minulý rok.

Philippe Herreweghe, nositel mnoha ocenění v oblasti hudby, je podepsán také pod souborem Ensemble Vocal Européen, specializujícím se na renesanční polyfonii, a Orchestre des Champs Élysées, založeným v roce 1991 s cílem hrát předromantický a romantický repertoár na původní nástroje.

Dirigent neustále vyhledává nové hudební výzvy, jaké představují náročné partitury od Beethovena po Stravinského. Na četných nahrávkách najdete pod jeho taktovkou Brucknerovy symfonie, Stravinského Žalmovou symfonii, Schönbergova Měsíčního pierota či Mahlerovy písně. Od roku 1997 působí v Antverpském symfonickém orchestru. (deFilharmonie) jako hlavní i hostující dirigent. Je také velmi žádaný jako host s orchestry, jako je amsterdamský Concertgebouw Orchestra, orchestr Gewandhaus v Lipsku, Skotský komorní orchestr nebo Tonhalle Orchester Zürich.

Nejbližší příležitost slyšet Philippa Herrewegha bude ve Varšavě: na konci srpna tam v rámci festivalu Chopin a jeho Evropa vystoupí s programem z děl Claudia Monteverdiho, kde povede své Collegium Vocale Gent. O den později představí svůj další zmíněný soubor, Orchestre des Champs Élysées v dílech Fryderyka Chopina.

Foto Profimedia

Podcast