Variace na téma IX: Opus 1

Opusové číslo není jen tak nějaké hausnumero. Jaká jsou první opusovaná díla známých skladatelů? A kde se vlastně vzala potřeba skladby číslovat?

Mohou mít dvě nebo více skladeb stejné opusové číslo? A proč třeba Mozart nebo Bach mají místo „opusu“ podivné zkratky KV, resp. BWV? Znamená „op. 1", že jde o první skladbu autora?

Čísla, samá čísla

Na úvod je zapotřebí trochy terminologie: „opus" je latinské slovo pro „dílo" nebo „práci". Určitě je znáte například ve spojení „opus magnum" ve smyslu nejlepší dílo autora. Množné číslo zní „opera" (a není náhoda, že tímto původně plurálem označujeme oblíbený hudebně dramatický žánr).

Potřeba opatřovat skladby číslem vznikla v 17. století. V Itálii skladatelé takto označovali své skladby, aby měli přehled o tom, kolik toho napsali. V 18. a 19. století skladbám často přiřazovali opusová čísla až vydavatelé. Leckdy se stalo, že trochu kalkulovali a rané skladbě méně známého tvůrce přiřadili vyšší číslo, aby se zdálo, že jde o autora zkušeného.

Prosím si tucet kvartetů

Skladby jednoho žánru byly často publikovány po tuctech či půltuctech, a tak jsou například šestice smyčcových kvartetů Josepha Haydna nebo Ludwiga van Beethovena opatřena stejným opusovým číslem a dodatečným číslem pořadí. K dovršení všeho pak máme další číslování, a to podle pořadí skladeb jednoho žánru. Vezměme si jako příklad Beethovenovu známou klavírní sonátu „Měsíční svit". Vznikla jako v pořadí čtrnáctá klavírní sonáta svého autora. Vydal ji společně s třináctou pod společným opusovým číslem 27. Takže kompletní identifikace tohoto půvabného díla zní: „Sonáta pro klavír č. 14 cis moll, op. 27 č. 2".

Teď, když jsme vám všemi těmi čísly zamotali hlavu, pojďme se podívat na op. 1 známých skladatelů a za příběhy, které skrývají. Je třeba předeslat, že „opus 1" jen zřídka znamená první dílo svého autora – většinou jde o skladbu jako první dochovanou anebo tu, s níž byl autor konečně spokojen a uznal ji za hodnu vydání.

Není to příliš, Beethovene?

Pod opusovým číslem 1 najdeme v katalogu děl tohoto velikána kolekci tří klavírních trií. Beethoven tato tria publikoval po příchodu do Vídně, kdy už měl za sebou slušnou řadu zdařilých skladeb. Tato tria se ale rozhodl vydat jako svůj první opus – C uznal je za dostatečně zásadní a také schopna uspět na trhu.

Zde je první trio z opusu 1. Ten ambiciózní, vpřed a vzhůru mířící rozložený akord je jakýsi Beethovenův „trademark" oné doby. Na nahrávce skvělého Beaux Arts Tria (Menahem Pressler, klavír, Isidore Cohen, housle a Bernard Greenhouse, violoncello) navíc můžete sledovat i partituru.

Beethovenova tria op. 1 obsahují také trio c moll, které jeho tehdejší učitel Joseph Haydn radil vyřadit z publikace – zdálo se mu příliš nové, odvážné. Beethoven jej neposlechl (jak typické!) a na svého mentora se dlouho zlobil...

Chcete slyšet skladbu, která se papá Haydnovi zdála „zu viel"? Tady je!

Šok v podobě Krále duchů

Když jsme u skladeb s op. 1, které současníkům přímo zamotaly hlavu, musíme zmínit rakouského romantika Franze Schuberta. Píše se rok 1815 a osmnáctiletý učitel na obecné škole a soukromý student hudby u Antonia Salieriho si k ruce vezme text balady Johanna Wolfganga von Goetheho „Král duchů". Tato působivá báseň byla již tehdy zhudebněna desítkami autorů. Podle svědků prý během několika odpoledních hodin Schubert vychrlil partituru, která neměla s dosavadním způsobem zhudebňování textů nic společného a definovala právě zrozený žánr romantické písně – „lied".

Skladatel geniálně vystihl tísnivou atmosféru zběsilé noční jízdy, hudbou charakterizoval všechny postavy (vypravěč, syn, otec, král duchů) a jeho Erlkönig op. 1 od své premiéry v roce 1821 patří ke stále a znovu uváděným písním.

Hraběnka, která nebyla

Zatímco ve vás ještě doznívá propast pomlky po slově „tot" před závěrečnými akordy Schubertova Krále duchů, povíme si romantický příběh o hraběnce Pauline von Abegg. Byla to stará panna, ne moc hezká, ale muzikální. Mladý klavírista a skladatel Robert Schumann spěchal se svými variacemi na téma jejího příjmení „ABEGG", aby je stihl publikovat k narozeninám dedikantky.

Schumannovy Variace ABEGG op. 1 jsou ambiciózně virtuózní a hravé, prozrazují skvělého pianistu. Paní hraběnku by jistě potěšily – kdyby ovšem existovala. Byla totiž jen jednou z mnoha Schumannových mystifikací a fiktivních postav. Hudebníkovi s literárním talentem se zjevně zalíbila možnost "zhudebnit" toto příjmení (které ovšem nosila i jedna skutečná klavíristka, Meta Abegg). Hra se zhudebněním jména není samozřejmě Schumannovým vynálezem. Už Bach využil svého příjmení ke kompozici fugy na téma B-A-C-H. později se takto „podepisoval" i Dmitrij Šostakovič.

Dvořák svůj op. 1 nikdy neslyšel

Dílo našich hudebních klasiků jistě dobře znáte. Ale vybavili byste si, co je opusem číslo jedna slavného Antonína Dvořáka? Obrázek napoví.

dvorak op1.jpg

Smyčcový kvintet a moll je dílem, kterým dvacetiletý Dvořák oficiálně zahájil svoji uměleckou tvorbu. Sám jej takto označil – do té doby komponoval jen školní úlohy na varhanické škole, drobnosti, preludia a fugy... Teď se tedy pokusil „ovládnout" velkou formu. Kvintet vyšel tiskem až mnoho let po skladatelově smrti, v roce 1943 a ani premiéry se autor nedočkal. Ačkoli v tomto raném kvintetu postřehneme vliv Mozarta, Schuberta nebo Beethovena, jsou zde patrné už i zárodky Dvořákova osobního stylu, hlavně v druhé větě, kde hlavní téma nejprve přednáší „Dvořákův“ nástroj, viola.

Na začátku jsme zmínili případy, kdy se místo opusových čísel uvádí zkratka. Tímto chceme vzdát hold všem osvíceným badatelům, životopiscům a muzikologům, kteří se v době neexistujících počítačových databází ujali služby skladateli, posbírali jeho práce a sestavili katalogy. Potlesk za mravenčí práci zaslouží jmenovitě: pan Ludwig Alois Ferdinand rytíř von Köchel, po němž nám zbyla písmena KV u skladeb Mozartových. Pan Wolfgang Schmieder, autor Bach-Werke Verzeichnis neboli BWV. Pan Anthony van Hoboken, neboli zkratka Hob. u děl Haydnových. Pan Otto Erich Deutsch, aka písmeno D. u skladeb Schubertových... A mnozí další.

A jaký je váš oblíbený „opus 1"? Napište nám.

Podcast