Variace na téma VIII: Plavba, moře, námořníci

Vydali jsme se pro nejkrásnější perly z bezedného oceánu dobré hudby. Moře za dne i v noci, moře klidné či rozbouřené, koráb duchů a mořská panna na pódiu.

Po celou dobu existence klasické hudby se skladatelé pokoušeli zachytit moře v hudbě. Oceán ztělesňuje všechny nálady, které skladatele inspirovaly k tvorbě symfonií, symfonických básní, oper a baletů. Děsivé bouře, blažený klid, rozbouřené vlny i něžně zvlněné textury mořské hladiny.

Drama na palubě

Kromě nevyčerpatelné přírodní krásy ovšem narazíme i na svéráznou skupinu lidí, kteří na moři žijí. Hned v první ukázce se nám představuje posádka lodi HMS Indomitable z opery Benjamina Brittena Billy Budd.

Brittenovo mistrovské jevištní dílo, které je v dějinách hudby raritou kvůli výhradně mužskému obsazení, není první, v němž skladatel sáhl po mořské tématice. Už ve své první opeře Peter Grimes vypráví o rybáři v Aldeburghu na východním pobřeží Anglie (jde o místo, které skladatel miloval). Čtyři mořská interludia z této opery vykreslují hudební obrazy moře v různých denních dobách. První dvě interludia zobrazují svítání a nedělní ráno. Závěrečná část patří k nejvelkolepějším scénám bouře v hudební historii (najdete ji po 12. minutě).

Brittenovo líčení řádění mořského živlu je nesmírně sugestivní. Můžeme jej pro zajímavost porovnat s hudbou Vítězslava Nováka, jakkoli každý užil jiných prostředků v souladu se svou dobou. Novák si v roce 1910 vybral báseň Svatopluka Čecha Bouře a zkomponoval úžasnou kantátu považovanou za vrchol žánru až do vzniku Janáčkovy Glagolské mše.

V britské hudbě se najde množství dalších příkladů "mořské" hudby: Ralph Vaughan Williams je autorem A Sea Symphony (Mořské symfonie), monumentálního vokálně-symfonického díla, které odráží jeho fascinaci mořem i poezií Walta Whitmana.

Písňový cyklus Sea Pictures (Obrazy moře) Edwarda Elgara byl inspirován blízkostí Norwiche k Severnímu moři. Skladatel si vybral pět básní s mořskou tematikou od různých autorů. Na premiéře v roce 1899 zpívala kontraaltistka Clara Butt v šatech, které představovaly mořskou pannu (vzhledem k tomu, že měřila skoro dva metry, to musela být docela podívaná!).

Šťastné plavby i mořská nemoc

Abychom ze samých bouří nedostali mořskou nemoc, na uklidněnou si pustíme kantátu Klid moře a šťastná plavba od Ludwiga van Beethovena.

Ve výčtu instrumentálních děl inspirovaných mořem nesmí chybět stejnojmenná suita Clauda Debussyho. Vznikla na dohled od Lamanšského průlivu, konkrétně v anglickém Eastbourne. Tři části Moře mají názvy Od svítání do poledne na moři, Hra vln a Dialog větru a moře. Debussyho subtilní nástrojová paleta připomíná obrazy Clauda Moneta a dalších impresionistů, ale ve skutečnosti skladatele inspiroval obraz Kacušiky Hokusaie Velká vlna u Kanagawy (v záhlaví tohoto článku). Bylo by tedy velmi zjednodušené zaměřit se při vnímání Debussyho hudby pouze na tónomalbu a opomenout inovativní harmonii a hru s motivy.

Romantik s mořskou nemocí

Felixi Mendelssohnovi bylo 20 let, když se poprvé vydal do Skotska. Vypravil se k Fingalově jeskyni na ostrově Staffa na Hebridách a cestou tam i zpět trpěl mořskou nemocí. Po návratu na pevninu však napsal svou předehru Hebridy, známou také jako Fingalova jeskyně. Při poslechu si živě představíme mladého skladatele, jak hledí z přídě lodi na souostroví Hebridy a v hlavě se mu vlnobití a touha spatřit nové břehy přetavuje v melodii. Dirigent John Eliot Gardiner v této ukázce očistil partituru od všeho nepotřebného.

Mimochodem, když Mendelssohn komponoval jinou svou skladbu na mořské téma - Koncertní předehru Klid moře a šťastná plavba, jako suchozemec ještě žádnou zkušenost s mořem neměl. Při útrapách své první cesty přes kanál La Manche proto proklínal nejen počasí, vlny a mořské bohy, ale také tuto svou vlastní skladbu.

K hudebníkům, kteří se nechali okouzlit mořem, patří také náš Bedřich Smetana. V koncertní etudě Na břehu mořském je pohyb příboje záminkou k rozeznění klaviatury v celé její šíři.

Vykoupení láskou

Richarda Wagnera rovněž podnítil k napsání opery Bludný Holanďan vlastní zážitek z plavby. V létě roku 1839 se plavil z Rigy do Londýna. Bludný Holanďan je legendární loď duchů, která nikdy nemůže doplout do přístavu a je odsouzena k věčné plavbě po oceánech. Pokud ji přivolá jiná loď, posádka Bludného Holanďana se pokusí poslat zprávu na pevninu nebo lidem, kteří jsou dávno mrtví. Který operní skladatel by takovému příběhu odolal?

A na závěr opět hudba francouzská, hudební impresionismus v nejlepším slova smyslu. Malá loďka pohupující se na třpytivém moři, to je výjev, který se nám nevyhnutelně vybaví při poslechu prvních taktů - a obraz, jehož byl Maurice Ravel mnohokrát osobně svědkem. Vyrůstal na pobřeží Atlantiku v nejzazším jihozápadním cípu Francie a o svých každoročních letních prázdninách se vracel do přímořského letoviska St Jean-de-Luz. Jeho Loďka na oceánu (Une barque sur l'ocean) je jednou ze dvou částí klavírní suity Miroirs, které Ravel později orchestroval.

Foto Profimedia

Podcast