Variace na téma XVII: Obrazy, které inspirovaly hudbu

Procházíte výstavou, hledíte na plátna, rytiny, sochy... a v hlavě se vám tvoří hudební nápady. Krásná představa. Skladatelé jsou lidé senzitivní, a tak není divu, že kromě přírody jsou to právě výtvory z další strany spektra umělecké tvorby, které je mocně inspirují. Zde přinášíme několik příkladů. Kochat se můžete samomtnými obrazy i hudbou, kterou iniciovaly.

Sandro Botticelli: Primavera

Venuše, Amor, Merkur, Flóra a další alegorické a mytologické postavy zaplňují plátno stvořené elegantní a něžnou rukou slavného renesančního malíře Sandra Botticelliho. Jeho Primavera je oslavou jara, plodnosti, růstu a manželství. Spolu s dalšími proslulými Botticelliho plátny Klanění tří králů a Zrození Venuše ji můžete spatřit v galerii Uffizzi ve Florencii. Tvoří triptych, jímž se inspiroval skladatel Ottorino Respighi. Jeho symfonické dílo Trittico Botticelliano (Botticelliho tryptich) v první části cituje Vivaldiho Jaro, v části klanění zase vánoční hymnus Veni, veni Emanuel.

William Hogarth: A Rake's Progress (Život prostopášníka)

Série výpravných rytin britského výtvarníka Williama Hogartha se stala inspirací ke vzniku opery Igora Stravinského. Skladatel jej viděl v květnu 1947 na výstavě v Chicagu. Jde o příběh Toma Rakewella, mladého muže, který právě zdědil obrovské jmění po svém otci a následně ho promrhal v pití a hazardních hrách. Jeho život se postupně začíná hroutit, až nakonec propadne šílenství v královské nemocnici Bethlem.

William Blake: Kniha Jobova

Cyklus ilustrací Williama Blaka k biblické Knize Jóbově se tvořil řadu let. Nakonec byl dokončen v roce 1826. Obrazy sledují tradiční zápletky Jobova příběhu, i když jsou samozřejmě ozvláštněny Blakeovou osobní interpretací. Tyto obrazy a rytiny byly inspirací pro balet Ralpha Vaughana-Williamse Job z roku 1931.

Zde je velebná Sarabanda a Tanec ďábla.

Katsushika Hokusai: Velká vlna u Kanagawy

Bezpochyby nejznámější dílo japonského umění je součástí série obrazů zaměřených na japonskou horu Fudži. V tomto konkrétním díle je hora Fudži odsunuta do pozadí a do popředí se dostává mohutná vlna, která hrozí překonat tři rybářské lodě. Říká se, že právě tento obraz byl inspirací pro skladbu La Mer Clauda Debussyho. Psali jsme o ní v dílu věnovaném skladbám o vodě, moři a námořnících.

Wilhelm von Kaulbach: Die Hunnenschlacht (Hunská bitva)

V roce 451 našeho letopočtu se odehrála bitva mezi vojsky Římské říše a armádou Atilly Huna na Kautalaunských polích. Obraz Wilhelma von Kaulbacha vychází z legendy, která tvrdí, že boje byly tak kruté, že padlí bojovníci vystoupili do nebe a pokračovali v boji tam. Obraz se stal inspirací pro stejnojmennou velkolepou symfonickou báseň Franze Liszta. "Dirigente, celá první část musí znít velice temně a všechny nástroje hrát jako duchové," předepsal skladatel do partitury. Sám řídil premiéru ve Výmaru na konci roku 1857.

Ilustrace Viktora Hartmanna

Nejznámější příklad inspirace obrazy - v úvodu zmíněné "Kartinky" Modesta Petroviče Musorgského. Vznikly na základě posmrtné výstavy výtvarníka Hartmanna v roce 1873. Musorgského původně klavírní suitu instrumentoval Maurice Ravel a tato verze pak úspěšně vstoupila na světová pódia. Na obrázku je Velká brána kyjevská.

Arnold Böcklin: Ostrov mrtvých

Ve skutečnosti existuje více verzí tohoto díla, ale všechny zpravidla zobrazují stejný výjev osamělého ostrova s cypřišovým hájem a malým člunem, na němž se plaví rakev a truchlící postava v bílém. Obraz od té doby inspiroval řadu umělců, například Salvadora Dalího nebo H. R. Gigera. Sergej Rachmaninov složil po zhlédnutí obrazu ve Francii v roce 1907 zádumčivou a zlověstnou symfonickou báseň Ostrov mrtvých. Psali jsme o ní a poslechnout si ji můžete v dílu o Itálii.

Vincent Van Gogh: Hvězdná noc

Noční obloha byla pro Vincenta Van Gogha koncem 80. let 19. století stále častějším tématem. Nenapodobitelným způsobem nám zprostředkoval atmosféru oční kavárny i závrati, jakou způsobuje pohled do nekonečného vesmíru. Jeho obrazy hvězdné noci se inspirovalo více skladatelů. Orchestrální dílo Henriho Dutilleuxe Timbres, espace, movement má právě podle tohoto obrazu podtitul La nuit etoile (Hvězdná noc) a finský skladatel Einojuhani Rautavaara napsal o Van Goghově životě operu Vincent. Později tuto hudbu upravil do své Symfonie č. 6, jejíž první věta nese název Hvězdná noc.

Martinů: Fresky Piera della Francesca

Legenda o pravém kříži je cyklus fresek, které můžeme obdivovat v kostele sv. Františka v italském Arezzu. Tam je také spatřil Bohuslav Martinů a na motivy obrazů génia z úsvitu renesance Piera della Francesca napsal svůj triptych. "Snažil jsem se hudebně vyjádřit onen druh slavnostně nehybného klidu a polotmy, onu paletu barev vytvářející atmosféru naplněnou jemnou, klidnou a dojemnou poezií. Intenzivní barvy výsledného díla jsou důstojnou poctou stylu renesančního malíře," řekl skladatel.

Tanec kostlivců

To, co nám připadá úděsně morbidní, bylo ve středověku častým, ba humorným námětem obrazů i básní. Smrtka si přišla "zatančit" a k tanci vyzve každého: boháče, chudáka, mladou, starou, dokonce i děti. Taková byla středověká realita. Skladba Camilla Saint-Saënse z roku 1875 byla inspirována obrazem Giacoma Borloneho z 15. století. Slyšíme v ním nejprve odbíjet půlnoc a následně disonantní "vyzvání k tanci". V rytmu valčíků už víří živí s mrtvými... brrr. Příště si dáme nějaké veselejší téma.

Foto Profimedia