Nevolníkem vlastního otce

Ruský skladatel Alexander Borodin byl levobočkem gruzínského knížete Gedianova.

Další Hudba podle kalendáře připomene ruského hudebního skladatele období romantismu, člena Mocné hrstky Alexandra Porfirjeviče Borodina. A to proto, od jeho úmrtí 27.2. 1887 letos uplyne rovných 135 let. Jeho jméno je mezi hudbymilovnými posluchači dobře známo, méně už se ovšem ví, že byl povoláním profesorem chemie a též významným vědcem ve svém oboru.

Borodin se narodil v Petrohradě 12. listopadu 1833 z nemanželského svazku 62letého gruzínského knížete z Imeretie Luky Stěpanoviče Gedianova (původním jménem Gedevanišvili) a 25leté Abdoty Konstantinovny Antonovové. Proto byl při křtu byl zapsán jako syn nevolníka Porfirije Jonoviče Borodina a jeho manželky Taťány Grigorijevny. Do svých osmi let byl Alexander nevolníkem svého otce. Až před svou smrtí v roce 1840 dal kníže synovi svobodu a pro něj a jeho biologickou matku koupil dům. Matka se později vdala za vojenského lékaře Kleineke a svého syna vydávala za synovce.

Vzhledem ke svému původu nemohl Alexander navštěvovat gymnázium, ale díky domácímu vyučování získal rovnocenné vzdělání. I proto, že byl všestranně nadaný a měl vynikající paměť. I hudební nadání projevoval už od dětství. Učil se hrát na flétnu a na klavír a svou první skladbičku složil ve svých 9 letech. K oběma nástrojům pak ve 13 letech přidal ještě violoncello. Vedle toho se od deseti let zajímal o chemii, která se později stala jeho celoživotním zaměstnáním.

Přesto, že se Borodin vzdělával soukromě, podařilo se mu získat povolení vykonat maturitní zkoušky. V roce 1850 tedy odmaturoval na Prvním petrohradském gymnáziu a v září téhož roku byl přijat na Lékařskou akademii v Petrohradě. Studoval botaniku, zoologii, anatomii a chemii. Současně pod vedením slavného profesora Zinina pracoval jako jeho pomocný asistent v laboratoři. Absolvoval v roce 1856 a v následujícím roce byl jmenován stážistou 2. vojenské polní nemocnice, kde se seznámil s důstojníkem a hudebním skladatelem Modestem Petrovičem Musorgským, který se tam léčil. Z nemocnice přešel jako asistent na katedru chemie Lékařské akademie, absolvoval své první studijní cesty do Paříže a Bruselu a v následujícím roce získal titul doktora lékařství obhajobou disertační práce: „O analogii fosforečné a arseničné kyseliny z chemického a toxikologického hlediska“. V témže roce vyslala Vojenská lékařská vědecká rada Borodina do Soligaliče, aby provedl chemický rozbor minerálních vod, které tam v roce 1841 objevil místní kupec V. A. Kokorev. Borodinova práce se stala jednou ze základních vědeckých prací v oboru balneologie a přinesla mu širokou známost.

Další osudy tohoto ruského skladatele připomene Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 25. února v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 27.2. v 9:00 a středu 2.3. ve 22:00.

Foto: Hrob Alexandra Borodina v Petrohradě (zdroj: Wikipedie)

Podcast