Okouzlil Einsteina, královna Alžběta II. jej povýšila do šlechtického stavu. Houslový virtuóz, vegetarián a vyznavač jógy Yehudi Menuhin
Umělec, který ovlivnil celé generace houslistů a svou hrou lidi spojoval, zemřel 12. března 1999 v Berlíně.
Jeden z největších houslistů 20. století Yehudi Menuhin se narodil 22. dubna 1916 v New Yorku v rodině bělorusko-ukrajinských Židů, kteří přišli do USA z Palestiny. Oba rodiče milovali hudbu, otec Mosche hrál na housle a matka Maruscha byla obstojná klavíristka. Na housle začal Menuhin hrát ve věku čtyř let pod vedením Sigmunda Ankera. Publiku se malý Yehudi představil v pouhých 6 letech, a to na koncertu Pacific Musical Society. V roce 1921, tedy v 5 letech začal studovat hru na housle u Louise Persingera, ve studiu pokračoval krátce u belgického houslisty Eugèna Ysaÿe a později u rumunského skladatele a houslisty George Enesca.
Svou hrou okouzlil Alberta Einsteina
Když mu bylo dvanáct, vystoupil v Berlíně pod taktovkou dirigenta Bruno Waltera a zahrál hned tři technicky náročné koncerty, na nichž hrál skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Albert Einstein po tomto vystoupení prý prohlásil: „Vím, že bůh na nebi je.“ A dirigent Bruno Walter po mnoha letech konstatoval: „Ještě dnes vím, jak Yehudi hrál. Byl dítě a přece už muž a velký umělec. Podivuhodné nebylo, že hudbu technicky ovládal, nýbrž že ji také opanoval duchovně.“
Natáčel se svou sestrou Hephzibah i Georgem Enescu
Velice brzy se Yehudi Menuhin vrhnul i na nahrávání. Mezi významné nahrávky předválečné éry patří v jeho podání především houslový koncert Evarda Elgara, který nahrál Londýně, a to dokonce po skladatelovou taktovkou. K dalším významným nahrávkám lze řadit ty, které uskutečnil se sestrou Hephzibah Menuhin a také houslové koncerty Johanna Sebastiana Bacha, které natočil se svým učitelem Enescem.
Koncertoval pro vojáky v lazaretech, stal se prezidentem mezinárodní hudební rady UNESCO
Během 2. světové války pořádal Menuhin koncerty pro vojáky v lazaretech a vojenských táborech. Po válce podnikl mimo jiné také turné pro Červený kříž. Začal také nahrávat s dirigentem Wilhelmem Furtwanglerem, který byl kritizován za své postoje v období nacistické zvůle. Menuhin však , stal se dirigenta obhajoval a tvrdil, že pomohl v tomto období mnoha židovským hudebníkům. V roce 1965 byl jmenován čestným rytířem a ve stejném roce mu věnoval svůj houslový koncert skladatel Malcolm Williamson. V roce 1969 byl Menuhin zvolen prezidentem mezinárodní hudební rady UNESCO. V této pozici pronesl o dva roky později v Moskvě projev, který vyvolal velký rozruch. Kritizoval v něm totiž tehdejší kulturní poměry v Sovětském svazu.
Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 10. března v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 12.3. v 9:00 a středu 15.3. ve 22:00.
