První dáma cembala přežila koncentrák

Druhá Hudba podle kalendáře roku 2022 připomene významnou českou klavíristku, cembalistku a hudební pedagožku, profesorku Zuzanu Růžičkovou. Ta se narodila v 14. ledna 1927 v Plzni v rodině Růžičkových, majitelů hračkářství. Její babička ji často vodila do Plzeňského divadla, a tak se malá Zuzana už od dětství se zajímala o divadlo a hudbu – a to jak operní, tak symfonickou. Na klavír začala hrát v devíti letech, v době, kdy studovala v primě na plzeňském gymnáziu. Protože pocházela z židovské rodiny, po vypuknutí druhé světové války ji ze školy vyhodili a nedlouho na to (v pouhých 14ti letech) byla deportována a vězněna v německých koncentračních táborech – v Terezíně, Auschwitz-Birkenau, Neuengamme u Hamburku, i v táboře Bergen-Belsen). V Terezíně se poznala s některými vězněnými hudebníky, mj. operním pěvcem Karlem Bermanem, či Gideonem Kleinem, který ji zde vyučoval hudební harmonii. V koncentračním táboře prodělala při zdejší epidemii skvrnitý tyfus, z něhož se po osvobození dlouhodobě léčila, proto se do Plzně vrátila až v srpnu 1945. Tvrdou prací v pracovním táboře měla zničené ruce, přesto však v září 1945 nastoupila do hudební školy. A byla právě klasická hudba, která jí po válce vrátila chuť do života – a zejména pak tvorba jejího milovaného Bacha.

Po válce, v letech 1945 až 1947, studovala na hudební škole v Plzni hru na klavír u Bohdana Gsölhofera, v období 1947–1951 pak totéž na pražské AMU. V té době objevila i cembalo, které se jí pro Bachovu hubu zdálo jako mnohem vhodnější než klavír, a tak od třetího ročníku už studovala hru na cembalo u Oldřicha Kredby.

Další osudy Zuzany Růžičkové připomene Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 14. ledna v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 16.1. v 9:00 a středu 19.1. ve 22:00.

Foto: Profimedia