Romeo a Julie, Láska ke třem pomerančům, Péťa a vlk. To jsou některá z nejznámějších děl jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století Sergeje Prokofjeva

Prokofjev pocházel ze zapadlé vesnici na jihu tehdejší Ruské říše. Jeho otec Sergej Alexejevič, rodák z Moskvy, byl inženýrem agronomie, umělecky vzdělaná matka Marie pocházela ze šlechtického rodu Šeremetěvů. Byla velmi dobrou pianistkou, a byla to právě ona, která začala svého malého syna záhy učit hře na klavír. Svou první skladbičku složil Prokofjev už jako pětiletý; jednalo se o klavírní Indický kvapík a do notového záznamu jej tehdy převedla jeho matka. Když bylo Sergejovi sedm, naučil se hrát šachy, které stejně jako hudba zůstaly jeho vášní až do konce života. V roce 1904, kdy už měl za sebou tři hotové opery a jednu operu rozepsanou, se Prokofjev dostal na Petrohradskou konzervatoř, kde studoval kompozici a též hru na klavír a dirigování. O čtyři roky později už měl na svém kontě řadu opravdu originálních klavírních skladeb. V roce 1910 ovšem Prokofjevovi zemřel otec a skladatel tak ztratil finanční podporu. V té době už měl ovšem pozici uznávaného skladatele a zhruba v této době zkomponoval i své dva první klavírní koncerty.

V letech 1913-1915 navštívil Prokofjev postupně Francii, velkou Británii, italský Řím a Švýcarsko; kromě toho měl i turné přes Sibiř do Japonska a USA a navštívil i Kubu. Při jedné z cest do Londýna navázal Prokofjev kontakt se slavným impresáriem Sergejem Ďagilevem, který si u Prokofjeva objednal balet. Když mu jej ale Prokofjev před dokončením ukázal, Ďagilev skladbu odmítnul. Přesto si však u něj objednal další. Ani ten nebyl podle Ďagilevových představ, ovšem když jej skladatel podle Ďagilevových připomínek přepsal, byla jeho premiéra pod názvem Šut, tedy Klaun, v dubnu 1921 úspěšná. Stravinský nazval dílo „jedinou skladbou moderní hudby, kterou může poslouchat s potěšením“ a Ravel dokonce skladbu označil za „dílo génia“.

Během první světové války se Prokofjev vrátil zpět na konzervatoř, kde začal studovat hru na varhany, aby nemusel vstoupit do armády. Během této doby složil další operu, Hráč, ale premiéra byla v roce 1917 zrušena kvůli únorové revoluci. V létě tohoto roku složil svou první symfonii, Klasickou, která měla, na rozdíl od jiných Prokofjevových děl v tomto období, velký úspěch.

Další osudy tohoto skladatele připomene Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 3. března v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 5.3. v 9:00 a středu 8.3. ve 22:00.

Foto: Profimedia