Smrt skladatele Jeana Baptista Lullyho způsobila dirigentská taktovka

Hudba významného francouzského barokního skladatele se dočkala svého znovuobjevení až v posledních desetiletích 20. století.

Další Hudba podle kalendáře připomene francouzského hudebního skladatele italského původu Jeana-Baptista Lullyho. Narodil se 28. listopadu 1632; před rovnými 390 lety.

Jean-Baptist Lully patří k nejvýznamnějším francouzským skladatelům barokního období a je de facto tvůrcem francouzské národní opery a francouzského typu operní předehry. Zasáhl do rozvoje opery i tím, že vytvořil nový styl recitativu a deklamace ve francouzské opeře a díky tomu vyrovnal vlastně rozdíl mezi árií a recitativem, tedy zpěv pak zněl více kontinuálně.

Lully byl nejvlivnějším a nejúspěšnějším skladatelem své doby a o jeho významném postavení ve společnosti svědčí i to, že patřil mezi několik málo důvěrných přátel krále Ludvíka XIV.

Téměř tři staletí byl Lully znám spíše kvůli neobvyklým okolnostem své smrti. Při dirigování jedné ze zkoušek v roce 1687, se totiž Lully prudce udeřil bodcem těžké barokní taktovky do palce pravé nohy, který se v důsledku nedostatečné hygieny zanítil. Odmítl však amputaci, která byla nutná pro zastavení gangrény, a tak se zánět rozšířil. Pozdní amputace nohy pak už nepomohla a Lully o dva měsíce později zemřel. Teprve nový zájem o barokní hudbu v posledních desetiletích 20. století vedl k hlubšímu poznání Lullyho děl.

Jean Baptiste Lully se narodil jako Giovanni Battista Lulli v toskánské Florencii. Velké hudební nadání projevoval už od dětství a díky tomu nemusel pracovat v mlýně svého otce, ale dostalo se mu hudebního vzdělání u františkánů, kteří jej naučili hrát na kytaru, housle a cembalo. V roce 1646 si nadaného třináctiletého chlapce povšiml Roger Lotrinský, rytíř de Guise, který navštívil Florencii během místních slavností při své cestě z Malty do Francie, a nabídl mu, aby se stal pážetem a učitelem italštiny jeho neteře Anny Marie.

V Tuilerieském paláci, kde sídlil dvůr, se mladý Giovanni rychle naučil francouzským zvykům a dostal se tu do kontaktu s předními umělci z okruhu královského dvora. Brzy se stal nejen jedním z nejoblíbenějších dvorských tanečníků a v březnu 1653 byl jmenován královským skladatelem instrumentální hudby.

V té době byl u francouzského dvora velmi oblíbený dvorní balet; baletech tančil sám král i dvořané. I Lully se dvorních představení účastnil, a to jak jako tanečník i jako hudebník a záhy začal hudbu pro dvorní balety i sám komponovat. V roce 1661 byl jmenován superintendantem královy hudby a získal francouzské naturalizační listiny, proto si pofrancouzštil jméno na Jean-Baptiste Lully.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 2. prosince v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 4.12. v 9:00 a středu 7.12. ve 22:00.

Foto: Wikipedie (Jean-Baptiste Lully, portrét od Pierre Mignarda)

Podcast