Svůj kultovní cyklus symfonických básní Bedřich Smetana nikdy neslyšel

Dokončil jej zcela hluchý. První provedení Mé vlasti jako celku řídil v listopadu 1882 dirigent Adolf Čech.

Další Hudba podle kalendáře bude věnována 140. výročí prvního uvedení cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast, které se uskutečnilo 5. listopadu 1882 v sále na Žofíně.

Smetana se myšlenkou zkomponovat cyklus symfonických básní začal zaobírat poté, co v roce 1872 dokončil slavnostní operu Libuše, protože jej zaujala představa vlastenecké téma vyjádřit nejen operou, ale i symfonickou hudbou. Mimo již původně zamýšleného Vyšehradu a Vltavy uvažoval Smetana zřejmě také o dalších třech básních s názvy Říp, Lipany a Bílá hora. Realizaci ovšem odsunul, protože začal pracovat na opeře Dvě vdovy. K námětu se vrátil na podzim 1874 v tragické etapě svého života – po definitivním ohluchnutí. Komponoval i přes zákazy lékařů a na přelomu let 1874–75 vznikly v rychlém sledu po sobě symfonické básně Vyšehrad, Vltava, Šárka a Z českých luhů a hájů. Tuto – v tuto chvíli tetralogii – Smetana nazval „Vlast“. Pak zase práci na námětu na tři roky přerušil a až v roce 1878 se rozhodl uzavřít cyklus básněmi rostoucími ideově z odkazu husitství. Uvažoval o třech básních: Tábor, Blaník a Svoboda. Nakonec se rozhodl jen pro první dvě a myšlenku svobody spojil s husitskou ideou v závěru Blaníku. Tábor a Blaník chápal Smetana jako myšlenkový a hudební celek a přál si, aby byly hrány bez přerušení – Blaník navazuje citací husitského chorálu na závěrečné takty Tábora.

Cyklus nazvaný definitivně „Má vlast“ tedy tvoří nakonec šest symfonických básní. První zmínku o tom, že cyklu se nakonec dostalo pojmenování Má vlast, s největší pravděpodobností přinesl časopis Dalibor 20. října 1879, který rovněž zmiňoval, že Smetana celý cyklus věnoval Praze. První souborné provedení celého cyklu se konalo 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně a provedení řídil dirigent Adolf Čech. Jednotlivé symfonické básně ovšem byly nastudovány a hrány i dříve. Přesto, že dílo vzniklo v době dozvuků českého národního obrození, zpočátku je část české veřejnosti nepřijala zcela za své. Nicméně, jak dnes už víme, postupně se z něj stalo jedno z vrcholných děl české klasické hudby a každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu Pražské jaro a 28. října v den české státnosti.

Poté, co Smetana celý cyklus zakončil, zkomponoval ještě verzi pro čtyřruční klavír. Při komponování této verze byl ovšem Smetana do jisté míry omezen technickými možnostmi čtyřručních klavírních skladeb i tím, že některé pasáže cyklu jsou vyloženě orchestrálního charakteru, a tak byl nucen v některých případech vybrat jen některé z orchestrálních hudebních linek.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 4. listopadu v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 6.11. v 9:00 a středu 9.11. ve 22:00.

Foto: Profimedia



Podcast