Velikán světové hudby, který vyvolával pocit obdivu i odporu zároveň. Richard Wagner

Richard Wagner se narodil 22. května 1813, a to v Lipsku otci Karlu Friedrichovi a matce Johanně Rosine Wagner, rozené Päetz. Záhy přišel o otce a o jeho výchovu se tak staral nový manžel jeho matky Ludwig Geyer. Ve svém mládí navštěvoval Wagner školu v Drážďanech a v Lipsku a když ve svých 16 letech slyšel zpívat operní pěvkyni Wilhelminu Schröder-Devrientovou v Beethovenově opeře Fidelio, bylo mu od té chvíle jasné, že chce být muzikantem. K jeho prvním pokusům patřila opera jménem Svatba a v roce 1833 bylo veřejně provedeno jeho první dílo - Symfonie C dur. Na základě jejího ohlasu získal Wagner místo sbormistra ve Würzburgu a zároveň se pustil do kompozice další opery jménem Víly. Ve Würzburgu se ovšem Wagner nezdržel dlouho. Získal místo hudebního ředitele v Magdeburgu, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Wilhelminou Planer.

Bez pasů na černo z Rigy do Paříže

Brzy začal Wagner pracovat na své další opeře Zápověď lásky, která měla premiéru v Magdeburgu 29. března 1836, ovšem z důvodu neutěšeného stavu divadla zůstalo pouze u premiéry; nekonala se ani jediná repríza. Toho roku se také oženil s „Minnou" a v několika následujících letech hledali manželé, kde by zakotvili. 1. dubna 1837 nastoupil Wagner jako hudební ředitel v Královci, krátce nato ale podnik zkrachoval a Wagner se ocitl v dluzích. V červnu 1837 se mu podařilo získat místo dirigenta v Rize a dostal se tak z dosahu německých věřitelů. V roce 1839 ovšem své místo v Rize ztratil a ze strachu z věřitelů svých velkých dluhů Wagnerovi tajně prodali vybavení rižského bytu a doslova jako jako černí pasažéři - bez pasů utekli lodí přes Londýn do Wagnerem vysněné Paříže. V té době Wagner usilovně pracoval na další opeře Rienzi, se kterou, jak doufal, prorazí, ovšem Paříž jeho očekávání nenaplnila a sám Wagner později vzpomínal na pařížskou epizodu jako na těžké a nepříjemné období.

Paříž o Rienziho neměla zájem, ale operu přijaly Drážďany, kam natěšený Wagner odjel, aby se tam 20. října 1842 zúčastnil premiéry. Dílo bylo přijato s nadšením a Wagner zažil svůj první životní úspěch. 2. ledna 1843 měla v Drážďanech premiéru jeho další opera Bludný Holaňdan a o měsíc později, 1. února 1843, se Wagner stal saským královským kapelníkem. V Drážďanech zůstal Wagner až do roku 1849 a během tohoto období zkomponoval opery Tannhäuser, Lohengrin a první náčrty Mistrů pěvců norimberských.

Kritické roky 1848 - 1949

Kritickými lety se pro Wagnera staly roky 1848 – 1849. Jako člověk zajímající se o politiku se zapletl do revolučních dějů a ostrými výroky nešetřil. V roce 1848 podpořil březnovou revoluci a rovněž se zúčastnil květnového povstání. Byl na něj vydán zatykač, stejně jako na jeho přítele, známého architekta Gottfrieda Sempera, autora operní budovy v Drážďanech. Musel proto uprchnout a po krátkém pobytu v Paříži se usadil v exilu v Curychu. V roce 1850 proběhla ve Výmaru premiéra Wagnerova Lohengrina, kterou ovšem skladatel – stejně jako pražské premiéry Tannhäusera a Lohengrina, nemohl navštívit. V 50. letech 19. století napsal další Wagner opery, a sice slavnou tetralogii Prsten Nibelungův a Tristana a Isoldu. V roce 1860 provedl úpravy Tannhäusera, ovšem jeho uvedení 13. března 1861 proveden v Paříži skončilo katastrofou, bylo doslova vypískáno.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 17. února v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 19.2. v 9:00 a středu 22.2. ve 22:00.

Foto: Profimedia