Velký basista Eduard Haken

Další díl Hudby podle kalendáře je věnován vzpomínce na velkou operní legendu, a to doslova do písmene – muže velkého ovšem nejen postavou, ale především hlasem, od jeho úmrtí 12. ledna v roce 1996, si letos připomínáme už neuvěřitelných 25 let. A tím je výtečný pěvec, basista, od srpna 1941 dlouholetý sólista Národního divadla a především vzácný člověk Eduard Haken.

Eduard Haken se narodil ve Šklíně na Ukrajině 22. března 1910. V roce 1928 maturoval na gymnáziu v Lucku, a přesto, že zpěv a hudbu miloval od dětství, na přání svého otce šel (stejně jako jeho bratr) studovat medicínu do Prahy. Zároveň se ovšem souběžně věnoval zpěvu. Soukromě studoval zpěv u Dmitro Levytského, který jej ostatně také v roce 1936 přihlásil – bez jeho vědomí - ke konkurzu do pěveckého sboru Národního divadla, kde si jej všiml Václav Talich a přijal jej nikoli do sboru, ale jako sustenanta. Za celé dva roky ovšem v Národním zpíval jen dvě malé role. Na návrh jeho dalšího hlasového pedagoga Plaškeho, aby dostal nějaký větší part, se tenkrát ředitel vyjádřil, že Národní divadlo není experimentální scéna, aby tam mohl zpívat nezkušený zpěvák, a tak Haken roku 1938 odešel do olomouckého divadla a během tří let tu ztvárnil řadu nádherných rolí - ať to byl třeba žalářník Beneš v Daliborovi, či Kecal v Prodané nevěstě atd. Do Národního divadla se vrátil v roce 1941 nejprve jako host, později přijal stálé angažmá a nakonec na prknech Zlaté kapličky jako sólista strávil rovných 50 let. A byl tu bezesporu jednou z nejvýraznějších uměleckých osobností.

Více prozradí Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 15. ledna 2021 v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 17.1. v 9:00 a středu 20.1. ve 22:00.

Foto: Jaromír Svoboda