Kvartetní tvorba znovu objeveného Josefa B|eneše, hudba Františka Ignáce Antonína Tůmy i vánoční CD hobojisty Viléma Veverky
Další podzimní novinky hudebního vydavatelství Supraphon dýchají předvánoční sváteční atmosférou a jistě by se skvěle hodily i jako případný vánoční dárek.
První dvě novinky jsou opravdu ještě velmi, velmi čerstvé – obě vyšla před několika dny - 11. listopadu, a to nejen na CD, ale i v digitálních formátech.
(Foto: Tino Kratochvíl)
První nahrávka přináší hudbu Františka Ignáce Antonína Tůmy, českého skladatele období přechodu od baroka ke klasicismu, a to v podání renomovaného souboru Czech Ensemble Baroque, který se soustavně věnuje mapování díla tohoto skladatele. Cédéčko obsahuje skladby ze tří různých etap skladatelova života: velkolepou Missa Veni Pater pauperum, slavnostní Te Deum a skladbu Sinfonia ex C, která vznikala v posledních letech autorova života.
Už první nahrávka z ediční řady souboru Czech Ensemble Baroque věnovaná pozoruhodnému skladateli české a rakouské hudby Františku Ignáci Antonínu Tůmovi prokázala skladatelovo nezadatelné místo mezi nejvýznamnějšími komponisty pozdně barokní Evropy. Trojice děl na nové nahrávce, která teď u Supraphonu vychází, zachycuje skladatelův umělecký vývoj. Velkolepá Missa Veni Pater pauperum, zkomponovaná v roce 1736 pro starobylý benediktinský Skotský klášter ve Vídni, spadá do doby Tůmova působení ve službách hraběte Františka Ferdinanda Kinského. Slavnostní Te Deum z roku 1745 v podobně bohatém obsazení Tůma psal pro cisterciácký klášter ve Wilheringu, kde se opakovaně uvádělo při svátku Božího těla. Nu a Sinfonia ex C patrně vznikla v posledních letech autorova života, kdy se Tůma uchýlil do premonstrátského kláštera v Gerasu.
Umělecký vedoucí a dirigent souboru Czech Ensemble Baroque Roman Válek k této nahrávce uvádí: „U nahrávání chrámové hudby je vždy mnoho otazníků. Jak umístit zpěváky a muzikanty? Jak zaznamenat stereo v reálném prostředí rozděleném na skupinu concerto a ripieni? Jak vůbec skladbu registrovat, když původně počítala se zvukem velkého varhanního nástroje? To jsou neustále otázky vedoucí k pokusům a experimentům – jak se co nejvíce přiblížit zvukové dokonalosti. Potěšilo mě zjištění, že Tůmova hudba po bezmála třech stoletích funguje a naplňuje interprety i posluchače neotřelou barokní krásou a sugestivitou.“
(Foto: Ivy E. Morwen)
Druhá novinka nese už vyloženě vánoční poselství. Nahrál ho přední český hobojista Vilém Veverka, o němž se říká, že má tři tváře: je totiž nejen vynikající hobojista, ale i houževnatý horolezec a také zkušený umělecký fotograf. V poslední době zaujal na poli crossover projektů alby Next Horizon a Reflection. Letos se Vilém Veverka rozhodl oslavit Vánoce svým prvním vánočním albem, pro které vybral nejen typické koledy, ale i klasickou hudbu, jež má v sobě potřebné kouzlo navodit slavnostní atmosféru. Sám k tomu říká:
„V globálním měřítku má vánoční ,hobojové‘ album pouze můj milý kolega Albrecht Mayer z Berlínské filharmonie. Na české scéně je toto album, pokud se nemýlím, vlastně první svého druhu. S Ultimate W Bandem (tedy souborem, který s Veverkou tuto nahrávku uskutečnil) předkládáme posluchačům nahrávku, která respektuje tradici, ale snažíme se i o nový pohled na to, jak vystihnout slavnostní vánoční atmosféru. Ve světové premiéře jsem na hoboj nahrál třeba Zimu od Antonia Vivaldiho. Ta se stala pomyslným leitmotivem a současně i narativem alba.“
Vedle Vivaldiho a dalších barokních mistrů Bacha a Händela zakusí posluchač Veverkova nového alba i argentinskou zimu s příchutí tanga Ástora Piazzolly. Zazní i Tichá noc, Adeste fideles či Chtíc, aby spal, písně, bez kterých si lze Vánoce jen stěží představit.
S dramaturgií Veverkovi pomáhal i skladatel Martin Hybler, který se podílel i na aranžích většiny skladeb. Jako hosté se na nahrávce podílejí sopranistky Patricie Janečkové a Adéla Řehořová a dalším hostem je harfistka Kateřina Englichová. Díky širokému žánrovému záběru a neklasickému aranžmá vánoční novinka jistě potěší kromě milovníků virtuózního hoboje i mnohem širší spektrum posluchačů. Slavnostní křest se uskuteční 8. prosince v rámci vánočního koncertu Viléma Veverky na Novoměstské radnici v Praze.
Poslední podzimní supraphonskou novinku představila spolu s Martinou Klausovou jedna z protagonistek nahrávky, členka Kvarteta Martinů violoncellistka Jitka Vlašánková. Jedná se kvartety českého skladatele Josefa Beneše (1795–1873), jehož zachycují dobové prameny především jako houslového virtuosa a vynikajícího pedagoga. Rodák z Batelova se od svých 19 let pohyboval mezi Vídní a Lublaní, ale i na koncertních cestách. Na jedné z nich se v Itálii seznámil s Niccolò Paganinim a Alessandrem Rollou. Dosáhl prestižních postů (dirigent Filharmonické společnosti v Lublani, profesor Akademie hudby ve Vídni, první koncertní mistr vídeňského Dvorního divadla). Většina opusů z nevelkého dochovaného skladatelského odkazu tvoří kusy pro vlastní sólistické uplatnění. Dva smyčcové kvartety, jež Benešovu tvorbu uzavírají (vydány 1865, resp. 1871), jsou z jiného soudku, ale jednotlivé party vyžadují velmi zdatné hráče. Kvarteto Martinů, které už v minulosti významně přispělo k znovuobjevení opomíjených děl (Sergej Tanějev, Petr Eben), dává patrně poprvé po 150 letech zaznít kvartetům, které si rozhodně zaslouží nebýt zapomenuty.
Foto Kvarteto Martinů: Petra Hajská
