Mladý český houslista Daniel Matejča debutuje u Supraphonu sólovým Ysaÿem

První květnová novinka bude na pultech 26. května a jde o nahrávku smyčcových kvartetů Josepha Haydna v podání Bennewitzova kvarteta. To hraje ve složení: Jakub Fišer – 1. housle, Štěpán Ježek – 2. housle, Jiří Pinkas – viola, Štěpán Doležal – violoncello.

Mezinárodně úspěšné a oceňované Bennewitzovo kvarteto letos na podzim oslaví 25 let na hudební scéně. Oslavy odstartují již v předstihu – na konci května vychází nové album smyčcových kvartetů Josepha Haydna a v červenci se již po sedmé představí ve věhlasné londýnské Wigmore Hall. V nové sezóně se Bennewitzovo kvarteto vrátí na koncertní pódia v Německu a USA. Pražskému publiku bude věnované vystoupení na festivalu Dvořákova Praha a speciální koncert pořádaný Českým spolkem pro komorní hudbu při České filharmonii.

Bennewitzovo kvarteto má za sebou úctyhodnou řádku koncertů v nejvýznamnějších koncertních síních světa (Wigmore Hall, Musikverein Vídeň, Konzerthaus Berlín, Théâtre des Champs-Elysées Paříž, New York, Seoul) a na festivalech jako Salzburger Festspiele, Luzerne Festival či Rheingau Musik Festival. Na mnohých z nich zazněl právě „jejich“ Haydn, kterého mají v lásce a kterému velice sluší jejich transparentní zvuk, lehkost i smysl pro detail. A právě Smyčcové kvartety Op. 17/5, 33/2, 54/2 Josepha Haydna tvoří nové album, které Bennewitzovo kvarteto vydává u Supraphonu v pátek 26. května 2023 na CD i v digitálních formátech.

Smyčcový kvartet si během 18. století získal postavení nejnáročnějšího oboru komorní hudby a stal se tlumočníkem emočního světa skladatelů. A s touto hudební formou je spjato právě zejména jméno Josepha Haydna, který zkomponoval bezmála sedmdesát smyčcových kvartetů a vedle symfonií tvoří kvartetní tvorba nejpočetnější i nejvýznamnější součást jeho odkazu. Jeho skladby jako vzor posloužily Mozartovi, Beethovenovi a mnoha dalším skladatelům. I přes ohromující množství těchto děl je každé jiné, originální, se stále novými a často vtipnými nápady, experimenty, s neustálým hledáním nových výrazových možností.

Druhou supraphonskou novinskou je hudba pro klarinet dvou českých skladatelů Bohuslava Martinů a Karla Husy. Držitel prestižní Pulitzerovy a Grawemeyerovy ceny, Karel Husa, sbíral cenné zkušenosti v Paříži 40. a 50. let minulého století od svých učitelů Arthura Honeggera a Nadii Boulanger. V tvorbě mu jedním se silných pramenů inspirace byla lidová hudba jeho vlasti a blízkého Slovenska. Ta je nepřeslechnutelná ve Slovenských evokacích a Čtyřech českých skicách, které tato nahrávka přináší. V mladších skladbách pro nejrůznější obsazení s klarinetem se už objevuje Husa novátorský a experimentující, vždy ovšem píšící srozumitelně a laskavě pro posluchače.

• Karel Husa (©Profimedia)

Jako jakási předehra zazní na albu půvabná a místy teskně znějící Sonatina Bohuslava Martinů, Husova staršího kolegy, který s ním sdílel výraznou pařížskou inspiraci ze studijních let i smutný osud emigranta.

Hlavní protagonistkou nahrávky je mladá klarinetistka Anna Paulová, laureátka soutěže Pražského jara a nositelka řady ocenění ze zahraničních soutěží, která se tvorbě Karla Husy věnuje dlouhodobě a s velkým nasazením. Na nahrávce se obklopila vynikajícími hudebníky a její supraphonský debut dává naději, že se dílo pozoruhodného skladatele dostane do širšího povědomí. CD bude v prodeji od 6. června 2023.

• Anna Paulová (©Roman Janků Management)

Další jarní nahrávkou je reprezentativní výběr nahrávek významného českého klavíristy a pedagoga Martina Ballýho na třech CD. Martin Ballý se tu prezentuje jako sólista i jako komorní hráč a nahrávka přináší například Klavírní trio č. 1 B dur „Dumky“ Antonína Dvořáka, Trio quasi una ballata Vítězslava Nováka, Klavírní trio č. 2 d moll a Ritornely Bohuslava Martinů, Sonátu 1.X.1905 „Z ulice“ Leoše Janáčka, Chrálové variace Josefa Páleníčka, Výběr z Osmi preludií Miloslava Kabeláče a ze zahraničního repertoáru Klavírní trio C dur Wolfganga Amadea Mozarta a Klavírní trio č. 2 e moll Dmitrije Šostakoviče.

Pro mnohé posluchače bude možná jméno Martina Ballýho nové, ale jako skvělého pedagoga jej poznali například renomovaní klavíristé Jan Bartoš a Miroslav Sekera, a jako výtečného klavíristu i řada jeho kolegů, se kterými během své kariéry spolupracoval. Těžiště jeho sólového repertoáru – jak už naznačeno - leží v české tvorbě 20. století, a kromě sólového klavíru, kde mu byl učitelem mj. Josef Páleníček, se Ballý věnoval komorní hudbě, kterou studoval u neméně legendárního Josefa Vlacha. V Ars Triu spolupracoval s potomky zmíněných učitelů, s houslistkou Danou Vlachovou a violoncellistou Janem Páleníčkem. Jejich nahrávky zahrnují poklady české triové literatury i pozoruhodné kreace ze světového repertoáru a většina těchto nahrávek z let 1980–1992 pochází z archivu Českého rozhlasu a vychází nyní u Supraphonu poprvé.

• Bohuslav Martinů (©Profimedia)

A je tu ještě jedna výjimečná archivní nahrávka, která se před létem dočká – a to po právu – své reedice. Už v 70. letech vydal Supraphon slavnostní kantátu pro smíšený sbor, orchestr a dva sólové hlasy Antonína Dvořáka Te Deum, dílo, o které Dvořáka požádala tři měsíce před jeho odjezdem do Spojených států prezidentka newyorské konzervatoře, Jeannette Thurberová. Mělo se jednat o kantátu, se kterou by se Dvořák uvedl na americké půdě a zároveň měla být vhodná k provozování v rámci oslav 400. výročí objevení Ameriky připadající právě na říjen 1892. Slíbila dodat vhodný anglický text, ale když už se blížila doba odjezdu a stále nic nepřicházelo, rozhodl se Dvořák vytvořit kantátu na text, který mu byl doporučen jako alternativa; liturgický chvalozpěv k oslavě boží, latinský hymnus Te Deum laudamus. Na Supraphonské nahrávce, o níž je řeč, se nastudování ujal Symfonický orchestr hl. M. Prahy FOK s dirigentem Václavem Smetáčkem a Pražský filharmonický sbor se sólisty.

Nahrávka dále obsahuje Dvořákovu Mši D dur, která vznikla z podnětu významného architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky, pozdějšího zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. Hlávka si roku 1886 nechal u svého letního sídla - zámku v západočeských Lužanech - vystavět novou kapli a když mělo v následujícím roce dojít k jejímu vysvěcení, požádal přítele Dvořáka, aby k této příležitosti zkomponoval novou mši. Dvořák, který si Hlávky velmi vážil, rád vyhověl a vytvořil mši pro sóla, sbor a varhany. A na cédéčku najdeme i výběr Dvořákových Biblických písní. Toto Dvořákovské CD tedy vyjde nově v reedici, a to 17. června.

• Antonín Dvořák (©Profimedia)

Poslední supraphonská novinka je debutovým cédéčkem mladého výjimečného houslisty Daniela Matejči, vítěze Eurovision Young Musicians (2022), Telemannovy houslové soutěže (Poznań 2020) a Jugend musiziert (Halle 2019). Matejča studoval mj. pod vedením Borise Belkina či Christiana Tetzlaffa a po spolupráci se SOČR a Jiřím Rožněm je zván k dalším vynikajícím orchestrům. Pro svůj debut si vybral Šest sonát pro housle sólo „krále houslí“, Eugéna Ysaÿe a doplnil je skladbou, která reflektuje Ysaÿovy sonáty i muzikalitu a virtuositu mladého houslisty, a sice Obsession II Jany Vöröšové.

„Prvním úkolem umělce je zapomenout sám na sebe.“ Tento ve své době odvážný výrok je připisován právě belgickému houslistovi a skladateli Eugénu Ysaÿovi, který jako autor i interpret výrazně přispěl k modernizaci houslové hry. V roce 1923 se ho při recitálu Josepha Szigetiho hluboce dotkla Bachova Houslová sonáta g moll BWV 1001. V několika dalších hodinách naskicoval celý cyklus šesti sonát jako pandán k Bachovým Sonátám a partitám BWV 1001–1006. Každou sonátu ušil na míru některému ze svých slavných kolegů a jeho hráčskému stylu. Technicky se tu Ysaÿe pohybuje na hranicích možností nástroje a jako tehdy pro dedikanty (Szigeti, Thibaud, Enescu, Kreisler, Crickboom, Quiroga) představuje nejvyšší výzvu i pro dnešní interprety.

Úvodní foto: Daniel Matejča (©Supraphon, Tomáš Krist)