Lásky čas. S hudbou Richarda Wagnera a Antonína Dvořáka

Ve středu 3. a ve čtvrtek 4. května zazní ve Smetanově síni Obecního domu program nazvaný Lásky čas, který je sestaven z děl výrazného představitele romantismu, hudebního skladatele Richarda Wagnera a českého velikána Antonína Dvořáka. Z Wagnerova díla zazní předehra k opeře Tannhäuser a Pět písní na básně Mathildy Wesendonckové, z Dvořákova díla to bude Symfonie č. 5 F dur. Sólistkou večera bude sopranistka Sarah Traubel a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK bude řídit německý dirigent Claus Peter Flor.

• Sarah Traubel (©Harald Hoffmann)

A právě Claus Peter Flor bude hostem rádia Classic Praha v neděli 30. dubna v 16:30. V rozhovoru s Martinou Klausovou prozradí, jaký je jeho vztah k české hudbě, které z Dvořákových symfonií si cení nejvíce a další podrobnosti k programu, které s Pražskými symfoniky provede. Repríza je připravena na pondělí 1.5. v 11:30.

• Claus Peter Flor (©Peter Rigaud)

Dirigent Claus Peter Flor vystudoval housle a klarinet

Claus Peter Flor studoval hru na housle a klarinet na Konzervatoři Roberta Schumanna ve Zwickau. Ve studiu hudby pokračoval na Hudební akademii Franze Liszta ve Výmaru a na HAMU Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku. Později studoval dirigování u Rolfa Reutera a Kurta Masura.

V letech 1981-1984 byl šéfdirigentem Suhl Philharmonic Orchestra, v letech 1984-1991 působil jako šéfdirigent Konzerthausorchester Berlin. V letech 1991 až 1996 byl hlavním hostujícím dirigentem Tonhalle Orchestra Zürich. V letech 1991 až 1994 byl hlavním hostujícím dirigentem Philharmonia Orchestra a v roce 2003 se stal hlavním hostujícím dirigentem Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi. Působil také jako hlavní hostující dirigent Dallaského symfonického orchestru (2008-2014) a v letech 2008-2014 byl hudebním ředitelem Malajské filharmonie.

Děj v pořadí páté Wagnerovy opery Tannhäuser se odehrává v Durynsku, konkrétně na hradě Wartburg a v jeho okolí. Světová premiéra se konala 19. října 1845 v Královském dvorním divadle v Drážďanech, dnešní Semperoper. Předehra k tomu dílu se stala oblíbeným koncertním kusem, pravidelně uváděným na symfonických koncertech.

Kdo byla Wagnerova múza Mathilde Wesendoncková

Pět písní na slova Mathildy Wesendonckové zkomponoval Richard Wagner v letech 1857–1858 v době, kdy pracoval na operách Valkýra a Siegfried. Cyklus jako celek byl poprvé uveden v roce 1862.

S německou básnířkou a spisovatelkou Mathildou Wesendonckovou a jejím manželem Ottou se Wagner seznámil v roce 1852. Agnes Mathilde Luckemeyerová se narodila v roce 1828 v Elberfeldu (dnes součást Wuppertalu) v německém Porýní. V roce 1848 se provdala za obchodníka s hedvábím Otto Wesendoncka, který byl velkým obdivovatelem Wagnerovy hudby. Poté, co se manželé s v roce 1852 v Curychu setkali se skladatelem, dal Wagnerovi k dispozici chatu na svém panství. V roce 1857 se Wagner do Mathildy zamiloval. Není známo, zda jeho náklonnost opětovala stejnou měrou, ani zda románek - pokud k němu vůbec došlo - byl někdy dovršen. Nicméně tato epizoda inspirovala Wagnera k tomu, aby odložil práci na Prstenu Nibelungově (v níž pokračoval až za dalších dvanáct let) a začal pracovat na Tristanovi a Isoldě.

V roce 1858 zachytila Wagnerova manželka Minna romantický dopis, který Wagner psal Mathildě. Po následné konfrontaci odjel Wagner sám z Curychu do Benátek. Minna odjela do Drážďan ke své rodině. Před odjezdem do Drážďan napsala Mathildě: "Musím Vám s krvácejícím srdcem sdělit, že se Vám podařilo odloučit ode mne mého manžela po téměř dvaadvaceti letech manželství. Kéž tento ušlechtilý čin přispěje k Vašemu duševnímu klidu, k Vašemu štěstí." Ve svých autobiografických vzpomínkách Mathilde později psala o Wagnerově pobytu v Curychu, ale o potížích s Minnou se nezmínila.

Dvořákova Symfonie č. 5 F dur vznikla v časovém rozpětí pouhých šesti týdnů a představuje zlomové dílo v utváření skladatelova osobitého stylu. Je dovršením řady autorových raných symfonií a zároveň počátkem řady Dvořákových vrcholných symfonií. Symfonie měla premiéru v březnu 1879 v Praze pod taktovkou Adolfa Čecha. Teprve po dlouhé přestávce devíti let se dočkala svého prvního zahraničního provedení: 7. dubna 1888 ji v londýnském Křišťálovém paláci uvedl dirigent August Manns.

Úoto: Claus Peter Flor (©archiv FOK)