Aréna pro slony i árie

Psal se rok 27 našeho letopočtu. Císař Tiberius právě odpočíval na Capri, když se k němu donesla hrůzná zpráva. V městečku Fidenae, osm kilometrů severně od Říma, se zhroutil amfiteár a zahynulo nebo těžce se zranilo dvacet a možná, kdo ví, dokonce padesát tisíc diváků. V ten den se protnuly dvě okolnosti. Tiberius předtím na nějakou dobu zakázal gladiátorské hry; a když je znovu povolil, do arény se nahrnuly desetitisíce nedočkavých Římanů. Navíc se do té doby stavěly amfiteátry ze dřeva, čemuž po fidenejské tragédii učinil přítrž římský Senát svým příkazem, že napříště se tyto stavby musí budovat z kamene. Jak to však souvisí s hudbou?

Jen o tři roky později, tedy v roce 30 našeho letopočtu, zavelel císař ke stavbě nového amfiteátru. Samozřejmě už kamenného. Bude stát za branami osídlení, které dnes patří k nejpůvabnějším italským městům a jmenuje se Verona. Ohromný amfiteátr, po Koloseu pravděpodobně druhý největší v Itálii, se během staletí ocitl uprostřed krásného náměstí Piazza Bra. A nejpozději od roku 1913 se v něm, s výjimkou druhé světové války, rok co rok v létě daří opeře. Provozované takto pod širým nebem a velmi okázale.

Veronskému opernímu příběhu vévodí dvě postavy ze zákulisí. Dvě jména, která nejsou příliš známá, a přece byli jejich nositelé klíčoví pro vznik a velkolepost zdejších operních večerů či spíše nocí nové doby. Místní rodák Giovanni Zenatello a rodák z Roudnice nad Labem, filmový a divadelní režisér Georg Wilhelm Pabts. A samosebou dlouhé defilé pěvkyň a pěvců od Callasové po Dominga.

Více o Veronské aréně prozradí  Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 1. června v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 4.6. ve 22:00 a v sobotu 6.6. v 10:00.


Podcast