Divadlo mnoha názvů
Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
Tam, kde v krásném údolí Porta Bohemica ústí řeka Bílina do mohutnějšího Labe, vzniklo kdysi osídlení nepřekvapivě pojmenované Ústí, Aussig. Po mnoha dějinných zvratech v něm ještě roku 1830 žilo jen 2000 obyvatel. Vznik průmyslu, vybudování železnice do Prahy i do bližších Drážďan, hlavně však rozvoj říční dopravy – to vše nastartovalo mohutný rozvoj. Koncem 19. století překonalo Ústí nad Labem objemem zboží, přepravovaného po vodě, dokonce proslulý Terst. A stalo se největším přístavem rakousko-uherského mocnářství.
Během osmdesáti let se počet obyvatel zvětšil dvacetkrát. Roku 1910 jich v Ústí nad Labem žilo čtyřiceti tisíc. Z toho tři čtvrtiny německé národnosti. Mnozí bohatli a zatoužili po vybudování divadla coby ze symbolu kulturnosti města. Kde bude stát, doporučil významný stavitel divadelních budov Hermann Hellmer. Radními byl vyčleněn pozemek v samém středu města, na podlouhlém náměstí, které je dnes příjemnou pěší zónou. Tehdy se kvůli stavbě musel zasypat blízký rybníček.
Ve prospěch divadla byl ustanoven Spolek, kterému se od roku 1903 dařilo získávat finance. Nejen svá srdce, ale i své peněženky otevřely divadelnímu projektu významní průmyslníci či bankéři. Rok 1906 už mohl přinést upřesnění, jak – a proč – má nové divadlo vypadat. Mimochodem, do té doby se zde hrávalo pouze v hostinci.
Nyní měla do tří let vzniknout půvabná neobarokní budova se secesními prvky a s hlavním sálem pro 800 diváků. Sympatickou zvláštností v zadání architektonické soutěže byl požadavek beroucí ohled na chudší dělnictvo ve městě. Místo honosných lóží, kterých je zde jen nezbytné minimum, bylo pamatováno na dostatek levných míst k sezení. Méně příjemný požadavek radních zněl, že klání architektů se smí zúčastnit jen tvůrci německé národnosti.
Samotná soutěž pak přinesla další neobvyklost. Stává se, že sice určitý návrh zvítězí, ale nakonec je vybrán druhý či dokonce třetí v pořadí. Zde však byl na úkor vítězných prací, mezi nimi i překvapivě progresivního díla od Rudolfa Bitzana, porotou doporučen návrh náhradní. Zato od zkušeného divadelního architekta z Vídně, Alexandra Grafa.
A tak se 21. září 1909 otevřelo divadlo, logicky preferující opery německých skladatelů na čele s Richardem Wagnerem.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 17. května v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 20.5. ve 22:00 a v sobotu 22.5. v 10:00.
Foto: Wikipedie
