Festival v Paříži východní Evropy

Naše politická i kulturní orientace směrem na Západ je v pořádku; patříme k němu a po čtyřicetiletém intermezzu se tam vracíme. To ale neznamená, že bychom se neměli zajímat o to, co podnětného se v oblasti klasické hudby odehrává východně od nás. Například o významný Festival George Enesca, pojmenovaný po slavném rumunském skladateli a odehrávající se v Bukurešti a dalších rumunských městech.

Koná se nyní ve dvouletém intervalu, svým zářijovým termínem konkuruje Dvořákově Praze, ale svým rozsahem a státní podporou je srovnatelný s Pražským jarem. Každopádně stojí za naši pozornost a nedocenit jej jen proto, že se odehrává v jedné z chudších zemí Evropské unie, by bylo chybné. Vždyť Rumunsko a jeho kultura byly vždy zajímavé třeba svou orientací na Francii, které se koneckonců plně promítla i do života tak svébytného hudebníka a skladatele, jakým George Enescu byl.

Rumunské frankofilství má dlouhodobé kořeny. Psal se konec 19. století, když se na proměně Bukurešti – alespoň jejího centra – významně podíleli francouzští architekti. Anebo ti, kteří sice z Rumunska pocházeli, ovšem studia absolvovali v Paříži a přesvědčili své tamní kolegy, aby se do rumunské metropole vypravili za prací.

Vyplatilo se. Navzdory tomu, co mnohem později poničil tyran Causescu, který vše minulé příznačně nesnášel, je stále možné se procházet bukurešťskou Avenue vítězství, připomínající pařížské bulváry. A nacházet na ní secesní stavby a paláce, podobné mnohým ve městě na Seinou. Například Univerzitní knihovnu, kterou navrhl francouzský architekt Paul Gottereau. Anebo Palác Cantacuzino, vybudovaný v letech 1901 až 1903 pro potomky starobylé šlechtické rodiny, do které se později, konkrétně roku 1939, přiženil právě George Enescu.

Když roku 1955 zemřel v Paříži, kde odpočívá na slavném hřbitově Pere Lachaise po boku svých kolegů Georgese Bizeta či Fryderyka Chopina,   dokázala jeho vdova postupně přeměnit palác v Enescovo muzeum. Vzhledem k tomu, že se skladatel deset let předtím uchýlil po sovětském ovládnutí Rumunska podruhé do ciziny, se jednalo o malý zázrak. Velkým pak byla skutečnost, že o pouhé tři roky později, tedy v osmapadesátém, se v komunistické Bukurešti konal první ročník hudebního Festivalu George Enesca. A ihned nasadil vysokou laťku. 

Historii i současnosti této soutěže se bude věnovat Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Více se dozvíte v pořadu, který má premiéru v pondělí 28. září v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 1.10. ve 22:00 a v sobotu 3.10. v 10:00.

Podcast