Festival ve městě granátového jablka
Hudební a taneční přehlídka v Granadě.
Když granátovník kvete, září sytě červenou nebo žlutou barvou. A když se tento menší strom, pocházející se Somálska a rostoucí v rámci Evropy hlavně v oblasti Středomoří, obsype svými plody, je co ochutnávat. Jsou sladké, chutné a nabité vitamíny, takže se používají i v léčitelství. Jejich tvar, jejich vzhled zvnějšku i zevnitř, ale především jejich název granátová jablka nám leccos připomíná. Nejenom rudý drahokam zvaný granát, ale pohříchu rovněž stejnojmennou tříštivou zbraň.
Nejvíc ze všeho to slovo ale rezonuje s pojmenováním města, kam směřujeme za letním hudebním, zároveň však také tanečním festivalem. Ve znaku má totiž právě granátové jablko. Navíc probodené křížem na znamení skutečnosti, že zde před čtyřmi staletími zemřel zakladatel řádu milosrdných bratří přezdívaný Jan z Boha. Řeč je pochopitelně o proslulé jihošpanělské Granadě.
Někdejší metropole granadského království, dnes perla Andalusie, má polohu – a tudíž i klima – pro letní přehlídku tónů i pohybů jako stvořené. Jevištní umění se tu dá provozovat za mučivého vedra v sevření kamenných zdí dávné minulosti. Nebo v rafinovaně chlazených prostorách současné architektury. A když na Granadu padne po rozžhaveném dnu konečně milosrdný večer, uskutečňují se pod širým nebem koncerty anebo baletní, respektive taneční představení.
Minulost Granady, ovládané neskutečných osm století arabskou civilizací, je do značné míry dána její geografickou polohou. Zatímco do Barcelony - coby zastávky na cestě do kontinentální Evropy - je to odsud kolem 850 kilometrů, na severní výběžek Afriky třikrát méně. Vlastně proto ani nepřekvapí, že tu po jistou dobu existoval dokonce emirát, než tomu španělský vpád učinil koncem 15. století definitivně přítrž. Dodnes obdivujeme palácovou pevnost Alhambra, původně maurskou a dodnes ponořenou ve šťavnaté zeleni. Zároveň nelze nevnímat, že nad mešitami se tyčí křesťanská katedrála.
Mísení civilizačních vlivů, do nichž kdysi výrazně promlouvali i Židé, jako by bylo návodem pro charakter hudebního a tanečního festivalu, který se v Granadě koná od roku 1952. Také v něm se totiž mísí různé styly a žánry od klasiky po flamenco. Málokdy však dramaturgie opomene některé děl význačného skladatele, který v Granadě strávil osmnáct let života. Manuela de Fally.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 11. července v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 14.7. v 22:00 a v sobotu 16.7. v 10:00.
Foto: Profimedia
