Festival vzniklý díky pomníku

Beethovenfest v Bonnu.

Zdá se, že nelze ověřitelně zjistit, který hudební festival v oblasti klasické hudby je na světě nejstarší. A koneckonců to ani není rozhodující, protože v umění a jeho přehlídkách se nehraje na statistická, číselná prvenství, ale na originalitu a kvalitu.

Pokud bychom však přece jen zapátrali – pro zajímavost – v minulosti, pravděpodobně by nás jako jeden z nejstarších oslovil hudební festival ve městě, které nejenže bylo v nedávné historii skoro celé půlstoletí německou metropolí, ale už dávno předtím proslulo jako rodiště velevýznamného skladatele. Ano, řeč je o Bonnu a jeho mezinárodním hudebním festivalu, který vznikl nedlouho po smrti Ludwiga van Beethovena. A vlastně kvůli – či spíš díky – jeho pomníku.

Historie jeho vybudování je ostatně velmi zajímavá, plná důležitých osobností své doby a jejich přístupu k události, která byla ve své době zcela výjimečná. Proč?

V předminulém století nebylo zvykem – alespoň tedy v německy mluvících zemích – vzdávat skladatelům hold nedlouho poté, co opustili tento svět. Příklad nad jiné: Wolfgang Amadeus Mozart se „dočkal“ svého pomníku v rodném Salcburku až roku 1842, tedy jednapadesát let po svém skonu. Vídeň se podobným způsobem poklonila Beethovenově památce roku 1880, kdy od jeho úmrtí uplynulo třiapadesát let. Čím to, že témuž skladateli byl v jeho rodišti, v Bonnu, vztyčen působivý monument pouhých osmnáct let po smrti? Jak už to skoro vždy a skoro ve všem bývá, stáli za tímto počinem konkrétní lidé. Natolik urputní – a v klíčových případech i přiměřeně vlivní – na to, aby svůj letitý úmysl dotáhli po nejrůznějších peripetiích ke zdárnému konci.

Na kalendáři se skvělo datum 12. srpna 1845, když se Munsterplatz, půvabné náměstí v historické části Bonnu, stal svědkem události, jejímž – jak bychom dnes řekli – vedlejším produktem byl i zárodek dodnes existujícího hudební festivalu. Trval tři dny a nabídl události, na které – být tehdy už záznamové zařízení – bychom dnes jistě hleděli takřka u vytržení. Co třeba takový Ferenc Liszt, dirigující při té příležitosti v Bonnu Beethovenův pátý a poslední klavírní koncert Es dur s podtitulem „Císařský“? Anebo Robert Schumann přihlížející provedení svého opusu číslo 17, Fantazie, v němž se částečně motivoval Beethovenovým vztahem ke vzdálené milé, který mu evokoval svůj vlastní?

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 14. března v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 17.3. v 22:00 a v sobotu 19.3. v 10:00.

Foto: Profimedia

Podcast