Hudba mezi sopkou a odpady

Neapolské Real Teatro di San Carlo z roku 1737 je nejstarším divadlem na světě, kde se v podstatě  nepřetržitě provozuje opera. V době svého vzniku se rázem stalo největší operní scénou na zeměkouli, protože pojala do sálu pod svou střechou úctyhodných tři tisíce tři sta diváků. V souvislosti s tehdejší slavnostní premiérou stojí za zmínku tři jména. Panovník ze španělské větvě Bourbonů, místními zásadně nazývaný Carlo VII. Neapolský; právě on dal totiž podnět k tomu, aby se opera v rámci města přestěhovala z původního Teatro San Bartolomeo, vzniklého sice již roku 1621, ale nyní již nevyhovujícího. Další významnou postavou premiérového představení, symbolicky provedeného v den Karlova svátku čili  4. listopadu, byl Domenico Sarro. Ve věku osmapadesáti let, kterého se tehdy mnozí ani nedožívali, nejenže složil pro tuto sváteční příležitost novou operu, ale sám dirigoval místní orchestr. Předlohou k libretu mu bylo jedno z mnoha děl, pod něž se podepsal třetí protagonista večera, básník a dramatik tajemného příjmení – či snad uměleckého jména? – Metastasio.
Opera tehdy vykročila v Neapoli na dlouho pouť napříč staletími, lemovanou skladatelskými pojmy od Cimarosy po Cileu. A pro mnoho z nich se toto město – a Teatro di San Carlo v něm – stalo  místem zaslíbeným: patřil k nim i mlynářský synek z pražské Kampy, Josef Mysliveček.

Více se dozvíte v dalším díle pořadu Jiřího Vejvody Slavná auditoria. V premiéře v pondělí 30. října v 19:00, reprízy uslyšíte ve čtvrtek 2.11. ve 22:00 a sobotu 4.11. v 10:00.