I vážná hudba má své B 2

Může to znít svatokrádežně, ale je to tak. I umění a umělec má odjakživa svou tržní hodnotu. A může, ale nemusí na tom být nic špatného.

Jistěže berme v potaz, že reklama nazývaná podle dávného amerického cirkusáka barnumská, dokáže divy. Ale jak kdosi podotkl, „můžete buď na chvíli ohlupovat veliké množství lidí anebo nadlouho malé množství lidí; nepodaří se vám však ohlupovat veliké množství lidí nadlouho“. Platí to v politice, ale také v umění.

Soustředěnou PR palbou, do které řádně zainvestujete, lze například i běžného interpreta učinit na čas hvězdu. "Zažil jsem takového mladíka, milého manekýna hrajícího si na novodobého Paganiniho, před lety na Dvořákově Praze", říká autor pořadu Jiří Vejvoda. "Pod pódiem Rudolfina se tlačily holčičky s pugéty, omámené jeho blond hřívou. Ovšem tón jeho houslí byl bohužel slaboučký v porovnání s tím, co hned nazítří na stejném pódiu předváděli globálně neznámí mladíci české provenience. O něm ale dnes už prakticky neslýchám, oni jsou koncertními mistry."

"Na protilehlém pólu najdeme interprety natolik soustředěné na svůj projev, na svoji hru, na své umění, že jim ani nepřijde na mysl se propagovat. Natož halasně. Vyřknu-li jedno jméno za všechny, pak příklad klavíristy Ivana Moravce mluví přesvědčivou řečí. A přece bývá ve svém oboru trvale řazen k absolutní světové špičce.", dodává Jiří Vejvoda.

Ovšem i jeho zastupovala v zahraničí významná umělecká agentura, které výší honorářů za jeho koncerty vyjadřovala tržní hodnotu svého svěřence. To je přirozené. A tvrdit, že „umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví,“ jak to 10. října 2020 předvedla hlava našeho státu, není jen urážlivý bonmot. Je to – inu, zásadní omyl.

S prudkým rozvojem nahrávacích i vysílacích médií, jaký přineslo minulé století a to naše v něm svižně pokračuje, se i vážná hudba stala tématem, disciplínou, chcete-li artiklem jejich zájmu. Byť nepoměrně skromnějším například v porovnání s hudbou populární. Ať tak či onak, vznikalo, vzniká a jistě bude mnoho televizních i rozhlasových pořadů zaměřených právě na klasiku. Jak jsou propagovány? Jak se dostávají – v ideálním případě do vysílání mnoha zemí? Jakou podobu mají jednání, která se o nich vedou?

Více už Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 29. března v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 1.4. v 18:00 a v sobotu 3.4. v 10:00.

Foto: midem.com