Jarmilin velkolepý návrat
Festival Jarmily Novotné.
Ze Smíchova, odkud pro vás Rádio Classic Praha vysílá, se dá brzy najet na dálnici D 5. A pokud není plná aut vracejících se v podvečer domů z práce v metropoli, za pár desítek minut jízdy se před vámi rozklene údolí s Berounem vpravo a Hořovickou pahorkatinou vlevo. Právě tam, na okraji Českého krasu, necelých pět kilometrů jihozápadně od Karlštejna, leží městys Liteň.
Jak asi na samém počátku 30. let minulého století připadal tehdy třiadvacetileté pěvkyni na prahu celosvětové slávy, která se na místní zámek s klasicistní fasádou a přilehlým statkem i parkem přivdala? Všímala si Jarmila Novotná od první chvíle všeho, co může Liteň nabídnout?
Kostel svatých Petra a Pavla pamatuje 14. století, kdy vznikl. Psal se rok 1639, když se kolem něj přehnalo rabující švédské vojsko. Od konce 17. století je v Litni zaznamenán židovský živel; kolem roku 1770 tvořili židé pětinu místních obyvatel, nemuseli žít v ghettu a postavili synagogu, ze které jednou komunisté udělají hasičárnu a všechno cenné zničí. Místní školu pomohl založit farář František Josef Řezáč, známý v 19. století jako reformátor školství i vězeňství. Při vší úctě k rozměrné budově, odrážející důraz českého venkova na vzdělání, se nedá poměřovat s dominantou Litně. Původně tvrzí, přebudovanou na zámek.
V polovině předminulého století, roku 1850, jej zakoupil poličský rodák a litomyšlský gymnazista, tehdy třiačtyřicetiletý podnikatel Josef František Daubek. A jak on, tak poté jeho syn Josef Šebestián, zde postupně vybudovali vzorové panství, v jehož rámci postupně vznikly pivovar, sladovna a lihovar. Do přilehlé lihovarnické školy se hlásili žáci z celého Rakouska-Uherska. Okolní pozemek byl tu vysoušen a jinde zavodňován, aby v zeleni nezůstal jen barokně založený zámecký park. Nechyběla v něm salla terrena, umělá jeskyně neboli grotta či oranžerie.
Kromě hospodářských budov je dodnes nejcennějším objektem liteňského areálu takzvaná Čechovna, barokní stavba vzniklá v 18. století. Právě v ní se manželé rytíř Daubek a jeho choť Jarmila Novotná usadili. A právě z ní museli dvakrát prchat. Napřed před nacisty a poté před rudými znárodňovateli. Jinými slovy, po prvním exilu se ještě stačili vrátit; po tom dalším už nikoli. Až přišla doba po Listopadu 1989 a nápad nových majitelů, pražských manželů Leidlových, znějící zprvu šíleně: založíme zde Festival Jarmily Novotné.
Více o osudech slavné české pěvkyně Jarmily Novotné a vzniku festivalu k její poctě prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 18. dubna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 21.4. v 22:00 a v sobotu 23.4. v 10:00.
Foto: Profimedia
