Karlínská postindustriální lucerna

Všechno špatné je pro něco dobré, říká se. A často to bývá pravda. V srpnu 2002 se pražská čtvrť Karlín změnila v Benátky. Po zatopených ulicích se dalo jezdit jen na člunu. Domy se podmáčely od základu. Byl by tehdy někdo vsadil zlámanou grešli na to, že do deseti, patnácti let se právě Karlín stane Mekkou moderní architektury v Praze? Vizionáři možná ano. A chytří developeři také.

Karlín, který za svůj počeštělý název prý vděčí Františku Palackému, se ale z prvního šoku brzy oklepal. A začal se měnit. Po několikáté v dějinách, které se datují už od roku 993. Darem od panovníka toto území  – coby pustinu – tenkrát získali benediktini z břevnovského kláštera. Krátce ho později vlastnila i Anežka Přemyslovna, která jej vzápětí předala Křižovníkům s červenou hvězdou. Jejich řád začal pozemky obdělávat; pěstovala se tu zelenina, ovoce a díky nařízení Karla IV. i víno a chmel. Když pak církev půdu rozprodávala, vznikla tu po vzoru Paříže vznikla Invalidovna, původně zamýšlená v osminásobné velikosti. Karlín vzkvétal. Nejeden dům se pyšnil empírovou architekturou. Do toho ovšem vpadla průmyslová revoluce a oblast za Negrelliho viaduktem zaplnily fabriky.  Také však činžovní domy v secesním stylu.

Na prahu 21. století se Karlínu otevřela nová příležitost. Přetvořit industriální dědictví v současnost plnou kanceláří či bytů. Obchodů, restaurací a kaváren. Chyběla tomu však kultura. Chvíli se zdálo, že na Rohanském nábřeží bude postaven Kaplického Blob. Vývoj šel ale jiným směrem. K víceúčelové budově nazvané Forum Karlín. Její součástí je koncertní sál, ve kterém zaznívá také vážná hudba. 

A právě sem nás zavede Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 20. ledna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 23.1.ve 22:00 a v sobotu 25.1. v 10:00.