Kdo nás láká na Dvořáka. Festivaly se jménem velkého Antonína ve štítě
Klasická hudba rozhodně nežije ve vzduchoprázdnu. Řada událostí, jevů a okolností, které ji provázejí, je tak či onak dobově či místně spjata se širším, vývojem dané země, oblasti či civilizačního okruhu. A platí to mimo jiné o řadě festivalů, které se na klasickou hudbu přednostně zaměřují.
Pro příklad nemusíme jít daleko. Vezměme si, jak se za mnoho uplynulých desetiletí vyvíjel a měnil oficiální český diskurz, týkající se tandemu našich hudebních velikánů. Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Vliv někdejšího komunistického politika Zdeňka Nejedlého na naši hudební kulturu se naplno projevil v tom, jak z různých důvodů od ideologických až po osobní jednoznačně preferoval postavu a dílo Bedřicha Smetany. Smetana byl tím ryze národním, pokrokovým hrdinou, symbolem češství v hudbě. Pak přišel rok 1989 a s ním, kromě mnoha zásadnějších celospolečenských zvratů i změna v akcentu na druhého ze zmíněných velikánů. V jistém smyslu slova jako by byl Antonín Dvořák symbolem nové doby. Úspěšný a uznávaný ve světě na čele s Amerikou; ve tvorbě nejen národní, ale citlivý i ke vzdálenějším vlivům etnickým; v soukromém životě plodný a bohabojný.
A tak se stalo, že buď vznikem nového festivalu anebo oživením či proměnou někdejších máme na hudební mapě naší země teď přinejmenším pět festivalů se jménem velkého Antonína ve štítě. Tím největším a nejrozsáhlejším je Dvořákova Praha.
Dalšími čtyřmi - v abecedním pořadí, nikoli podle velikosti či významu - : Dvořákova Nelahozeves; Dvořákova Olomouc, Dvořákův festival a Hudební festival Antonína Dvořáka. V čem jsou si podobné a v čem se liší? Kdy a na jakou dlouhou dobu se konají? Kdo je jejich zřizovatelem? Na co a proč se zaměřuje jejich dramaturgie?
Prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 9. ledna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 12. 1. v 22:00 a v sobotu 14. 1. v 10:00.
Foto: Profimedia
