Koncertní dvojče na Tchaj-wanu
Národní divadlo a koncertní sál v Taipei.
V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se na pomyslných křídlech hudby s Jiřím Vejvodou přesuneme do vzdálenosti devíti tisíc kilometrů od Prahy. Překročíme několik časových pásem. A ocitneme se v místě nedaleko obratníku Raka, kde je o sedm hodin víc než u nás.
Koncertní sál, za kterým směřujeme, se nachází na ostrově, s nímž z jihu sousedí Filipíny, ze severu Japonsko či Jižní Korea a směrem na východ omývá jeho břehy Tichý oceán. Nejvýznamnější je ale jeho soused na pevnině, vzdálený sto osmdesát kilometrů západním směrem. Je jím Čínská lidová republika anebo jak my prostě říkáme, Čína.
Ano, za Národním divadlem a koncertním sálem míříme do města Taipei, ležícím na severním výběžku území oficiálně nazývaného Tchaj-wan Čínská republika. Že to zní kostrbatě? Však také jak místní dějiny, tak neklidná současnost takové jsou. Politicky. Jinak se zde ekonomice daří a kultura je považována za důležitou položku veřejného života.
V pořadu se rozhodně nebudeme pouštět do popisu problémů, které Tchaj-wan Čínská republika a jeho obyvatelé pociťují. Zajímat nás bude klasická hudba v západním pojetí. Přesněji budova, ve které uprostřed města Taipei zní. A na tuto stavbu, její historii a vzhled se také zaměříme.
Nelze však pro alespoň letmé pochopení kontextu uvést několik historických skutečností, které se koneckonců ve svém důsledku tamního Národního divadla a koncertního sálu do jisté míry týkají. Prostor, ve kterém – kromě mnoha jiných – zpívali všichni tři proslulí tenoři, tedy pánové Domingo, Carreras a Pavarotti, i když nikoli pohromadě, totiž za jedné éry vznikl a v další se má čile k světu.
Takže velmi stručně. Málo se připomíná jak pradávná minulost dnešního Tchajwanu, kdy ostrov obývali původní obyvatelé neboli aboriginci, ale také jeho poměrně krátký zábor v 17. století. Tehdy se tu asi na čtyři desetiletí usídlili kolonisté z Nizozemí. Po nich už přišli zhruba na dvě století Číňané, které od konce 19. století do konce druhé světové války vystřídali okupující Japonci. Načež nastal – koncem 40. let 20. století - na čínské pevnině politický rozkol, který nastolil nekončící spory o identitu mezi titěrným Tchaj-wanem Čínská republika a obří Čínskou lidovou republikou.
Více prozradí Jiří Vejvoda v pořadu, jehož premiéra je připravena na pondělí 7. března v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 10.3. v 22:00 a v sobotu 12.3. v 10:00.
Foto: Profimedia
