Lorenzův mentor, Amadeův obdivovatel. Giacomo Casanova

Casanova houslistou, vězněm i světoběžníkem.

Řekne-li se Wolfgang Amadeus Mozart a přijde řeč na jeho nejzdařilejší opery, bezděky se na rty hrne další jméno. Benátčan Lorenzo da Ponte. Mozartův spolupracovník, libretista, člen stejné zednářské lože; muž přebohatého životopisu, který ostatně pobyl na tomto světě mnohem delší dobu než geniální skladatel.

Odtažitěji, ale svým způsobem alespoň do jisté míry je propojen s těmito dvěma ovšem také spisovatel, diplomat, intrikán, špion, světoběžník, ale překvapivě i houslista. Muž jménem Giacomo Casanova.

Vždyť s da Pontem se poprvé setkal už v rodných Benátkách, kde se sám roku 1725 narodil. Poté ve Vídni a následně na zámku v Duchcově i v Praze na Bertramce či na jiných místech. A v určitém období nebyl Giacomo Casanova pouze libretistovým známým, ale velmi pravděpodobně rádcem, konzultantem. Kdo jiný měl tenkrát tolik zkušeností z nejrůznějších vztahů a poměrů se ženami než právě on? A kdo mohl lépe posloužit inspirací při práci na opeře Don Giovanni než tento charismatický svůdník?

Z dobových pramenů navíc pochází zpráva o tom, jak se Casanova osobně podílel na libretu k této opeře oper. Když se roku 1787 přiblížila její pražská premiéra, musel totiž Lorenzo da Ponte kvůli jakýmsi záležitostem, prý obchodní, rozuměj finanční povahy, neprodleně odcestovat do Vídně. A tak jednu ze scén jednoho z dějství údajně dopsal sám prostopášný Giacomo. Ostatně člověk literárně zdatný, jak dosvědčuje nejen jeho obsáhlý životopis, ale též další, mnohem kratší, ale čtenářsky úspěšná pojednání, jejichž byl autorem.

Toto se odehrálo jedenáct let předtím, než ve svých třiasedmdesáti, což byl na tehdejší dobu úctyhodný věk, Casanova skonal na zámku v Duchcově. Tam, kde – jak známo – prožil poslední léta svého přebohatého života. Roky 2023, respektive 2024, tak přinášejí ve vztahu ke Casanovovi hned dvě výročí. Nejprve dvě stě dvacet pět let od jeho úmrtí. A pak dokonce kulatých tři sta let od jeho narození.

Obojí budiž příležitostí jej občas v tomto cyklu pro zpestření připomenout. Vždyť Giacomovy doteky s hudbou – tu vzdálené a jindy blízké – existovaly, vinou se jeho životem jako jeden z vedlejších, ale zajímavých motivů. Do té míry, že s nevelkou licencí jej lze – kromě všeho dalšího – označit za Lorenzova mentora a Amadeova obdivovatele.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 30. ledna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 2. 2. v 22:00 a v sobotu 4. 2. ve 13:00.

Foto: Profimedia

Podcast