Napůl Scala, napůl Fenice

Jedním z důkazů, jaký význam nejen pro italskou kulturu, ale i národní svébytnost měl a má Giuseppe Verdi, je počet operních budov, nesoucích v této zemi jeho jméno. Na mapě Itálie bychom jich našli přinejmenším devět. Od jihu, kde se jimi pyšní města Salerno či San Severo, až po severoitalské Pordedone či Bussetto, kde se to jaksi přepokládá, neboť zde skladatel prožil valnou části svého života. Je těžké rozsoudit, která z těchto operních scén je nejkrásnější.

Jen jedna ze staveb, pyšnící se plným názvem Teatro Lirico Giuseppe Verdi, se však tyčí v samém středu města, které bylo v dávné i nedávné historii násilně děleno mezi různé státy či soustátí. Přímořský Terst se totiž řadí k evropským městům, které v tomto smyslu prožily nejeden očistec. Symbolem rozdělené metropole je pro nás samosebou Berlín, který byl od roku 1961 až do listopadu 1989 rozdělen na dlouhých osmadvacet let ostře střeženou zdí. Už méně je sledován smutný osud kyperské Nicosie. Ta se po turecké invazi na tento řecký ostrov rozpůlila v roce 1974, údajně jen na přechodné období, ale její dočasnost – s níž, mimochodem, máme i my své zkušenosti – trvá od té doby bez vyřešení. Další příklady bychom nejspíš našli na Balkáně po divokém rozpadu někdejší Jugoslávie v 90. letech 20. století. A to už jsme při pomyslném putování prostorem blízko Terstu.

Ten skoro sto let patřil rakouskému mocnářství, než jej tzv. Rappalská smlouva z 12. listopadu 1920 přiřkla Itálii. Netřeba dodat, že šlo o důsledek první světové války. Jenomže zanedlouho přišla bohužel druhá, v jejímž závěru ovládla Terst Třetí říše. Což následně povzbudilo čerstvě zrozenou Jugoslávii, aby aspoň část města získala pro sebe. Nezbylo než to znovu řešit politicky na mezinárodní úrovni. Výsledkem jednání v roce 1954 byl návrat měst jako Koper, Piran či Umag do jugoslávských, později pouze slovinských rukou. A Terst připadl Itálii coby její výběžek, skoro by se dalo říct výsadek do okolního Slovinska.

To vše mělo vliv nejen na výstavbu Divadla Giuseppe Verdiho, jak se zdejší operní dům oficiálně nazývá, ale i na souvislosti jeho vzniku a vývoje. Jasným faktem nicméně zůstává, že bylo – ovšem pod jiným názvem – slavnostně otevřeno 21. ledna 1801.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 2. srpna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 5.8. v 18:00 a v sobotu 7.8. v 10:00.