Nebýt pražského míru

Roku 1986 založil německý klavírista Justuz Franz Šlesvicko-Holštýnský festival. Co bylo jeho inspirací a jaká je současnost?

Prohlášení, že nebýt Pražského míru, nevznikl by ani Šlesvicko-Holštýnský hudební festival, je možná přitažené za vlasy. Zároveň ovšem pravdivé – zmíněný festival by se totiž neměl kde odehrávat, pokud by neexistovala takto nazvaná spolková země na severu Německa. Jak a kdy a kde k jejímu vzniku vlastně došlo? Za odpovědí musíme do historie.

Největší bitva celého 19. století, co se počtu vojáků na obou bojujících stranách týká, se odehrála u nás. V červenci roku 1966 na sebe u Hradce Králové narazili Prusové s Rakušany. Celkem se na bitevním poli pohybovalo 440tisíc mužů. Masakr. Však také nadlouho změnil evropské dějiny. Poražené Rakousko muselo do roka přikročit k vyrovnání s Uherskem a do dvou let vzniklo – poněkud na náš úkor – císařství. Na vítězné straně šlo o signál vedoucí do pěti let ke sjednocení rozdrobeného Německa. A všechno se to odehrálo podle not, které 23. srpna 1866 rozdal Pražský mír. Neboli smlouva s tímto názvem.

Patřil do ní i bod stanovující, že se do jednoho celku spojují dvě dosud oddělená území „kdesi nad Hamburkem“. Do té doby ovládali Vévodství Šlesvicko-Holštýn Rakušané, ovšem silné slovo v něm měli buď Dánové nebo Němci. Nyní byl budoucí spolkový stát na světě.

Kromě jeho hlavního města Kiel s univerzitou ze 17. století do něj spadá i překrásné hanzovní město z červených cihel. Lubeck. A právě v něm sídlí vedení mezinárodního hudebního festivalu, který je naším tématem. Má několik charakteristik. Trvá velmi dlouho, běžně až osm týdnů. Další zajímavostí je pestrost žánrů. Klasika, pravda, dominuje. Ale pro přilákání širšího spektra diváků různých generací dostává vedle ní prostor také lehčí hudební múza. Což mimo jiné otevírá prostor řadě doprovodných akc. Na Šlesvicko-Holštýnském festivalu se též udělují čestné ceny a konají mistrovské kurzy. Každý ročník je připomínkou jednoho skladatele, jehož tvorba je různě interpretována – například v létě 2021 jím byl Franz Schubert.

Vše vyjmenované se tak či onak odehrávalo i na jiných festivalech. Zásadní odlišností Šlesvicko-Holštýnského je ale územní rozmach, kterým se tento festival vyznačuje. Podívat se na mapu, kde jsou v místech konání koncertů zabodnuty špendlíčky, připomíná – zase jsme u toho – vojenskou bitevní mapu. V tomto případě jde ale o zcela pokojné hudební defilé pro desetitisíce diváků.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 26. července v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 39.7. v 18:00 a v sobotu 31.7. v 10:00.'

Foto: Profimedia

Podcast