Opera dvou králů

Dlouhou historii i pozoruhodnou současnost má Královská opera ve Stockholmu.

Švédská metropole Stockholm, není pozoruhodná jen tím, že se rozkládá – kromě pevniny – na bezpočtu ostrůvků. Za návštěvu tam stojí i důstojná budova Královské opery, ležící v samém srdci města. Už proto, že nejdramatičtější událost v její historii se stala předlohou pro jednu z oper Giuseppe Verdiho. Maškarní ples z roku 1859. Byť její původní protagonista, švédský král Gustav III., musel být na nátlak dobové cenzury zaměněn za imaginární postavu.

Není náhodou, že při zmínce o Královské opeře ve Stockholmu se pozornost stočila na švédského krále. Jak Gustav III., tak sto let po něm Oskar II. byli iniciátory staveb, v nichž dodnes sídlí operní a baletní soubor. Oba panovníci byli velkými příznivci i mecenáši umění a vědy. Bez nich by se možná tyto umělecké obory dodnes provozovaly ve stockholmské míčovně v roku 1627, která kromě sportu začala postupně sloužit také jevištnímu umění. Ovšem v podání souboru ze zahraničí, protože Švédové si svoji hudební kulturu budovali jen zvolna.

Král Gustav III., svého druhu pozoruhodná postava své epochy, se proto zhruba v roce 1771 rozhodl k radikálnímu řešení. Dost bylo Italů, Francouzů, Němců, ale i Nizozemců ve zdejší míčovně! Je třeba vybudovat naši vlastní hudební a taneční školu. Cizí muzikanty, zpěváky a tanečníky proto ze Švédska vyhnal – ovšem zároveň si jich chytře pár ponechal, aby domácí mladé talenty zaškolili.

Když roku 1773 vznikl první švédský operní soubor, ještě pro něj neexistoval operní dům hodný tohoto označení. Devět let tak musel setrvat v míčovně, než nastal přelomový okamžik v dějinách země. 10. září 1782 bylo slavnostně otevřeno Královské divadlo. Nastala velká sláva, ale zároveň velké drama. Programu slavnostní premiéry měla dominovat opera Aeneas v Kartágu skladatele Josepha Martina Krause, Němce působícího ve Švédsku. Jenže představitelka hlavní ženské role byla čerstvě obviněna z finančních podvodů a uprchla ze země. Řešení se našlo v podobě jiné opery jiného naturalizovaného Němce, Johana Gottlieba Naumanna. Celkem jich složil pětadvacet a ta, která rozezněla Královské divadlo ve Stockholmu, nesla název Cora a Alonzo.

Dodnes se k této historii vrací švédská pěvecká škola, které jen během nedávných desetiletí zrodila pojmy jako Birgit Nilsson, Anne Sofie von Otter či Nicolai Gedda.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 6. září v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 9.9. v 18:00 a v sobotu 11.9. v 10:00.

Foto: Prodimedia

Podcast