Palác ve městě husitů. Velký sál Staré radnice v Táboře
Město, jehož název odkazuje na biblickou horu v Izraeli, vybudované roku 1420 husity na ostrohu nad řekou Lužnicí. Tismenický potok ji propojuje s vodní nádrží, odkazující se svým pojmenováním Jordán rovněž k posvátné Knize knih.
Jenomže třiatřicetitisícový Tábor, po Českých Budějovicích druhé největší město v Jihočeském kraji, nabízí mnohem víc než jen husitskou tradici, jakkoli významnou. A v novodobých dějinách naší země tu přehnaně velebenou a jindy jednostranně odsuzovanou. Přitom skutečný husitský komunismus, ono období společných kádí, do kterých byl k obecnému užívání odevzdáván soukromý majetek, trvalo tehdy vlastně jenom pár měsíců. Jakmile totiž začali Boží bojovníci vybírat od vesnických poddaných poplatky, stali se z nich feudálové…
Ať tak či onak, Tábor je dnes ve svém centru překrásným městem klikatých uliček se zřetelným gotickým půdorysem. Ať už klesají směrem k řece anebo stoupají vzhůru, prýští do ústředního náměstí, zvaného – jak jinak než Žižkovo. A právě tam směřují naše kroky do rozhlehlé budovy Staré radnice. Její chloubou je totiž Velký sál, ve kterém tu a tam zní klasická hudba nejvyšší úrovně. Sice snad méně často než ve skvostném divadle, nesoucím jméno zdejšího rodáka Oskara Nedbala. Anebo ve společenském domě Střelnice. Jakkoli jsou tyto dva objekty důležité, nesnesou ovšem srovnání s tím, co je v celém městě Tábor historicky nejcennější. A tím je takzvaná síťová klenba, zastřešující právě zmíněný Velký sál Staré radnice. Pro jeho velkolepý vzhled docela trefně přezdívaný Palác.
Tak jako vždy a všude, i v případě vybudování táborské Staré radnice a jejího Velkého sálu se s přítmí dějin vynořuje několik jmen, která se o to zásadním způsobem zasloužila. Že všechna tři, respektive čtyři patří mužům, bohužel pouze dokládá historickou nespravedlnost, s níž se někdy potýkáme dodnes. Že totiž ženám, v nejenom případě stejně schopným či možná schopnějším, byly významné profese – a k nim spějící vzdělání – zapovězeny.
Jako poťouchlou pomstu dějin lze zato vnímat skutečnost, že zásadní jméno pro vznik Staré radnice v Táboře není stoprocentně jisté. A například nedávná odborná studie polské vědkyně to dokonce popírá. Proč polská? Protože stavitel Wendel Roskopf, žijící v letech 1485 až 1549, pocházel z oblasti Lužice. Kde také, konkrétně v Zhořelci, dlouho působil jako městský architekt a po životě naplněném prací zemřel. Dobrá, ale jak a proč – a kdy – překlenul Wendel Roskopf dvě stě padesátikilometrovou vzdálenost mezi Zhořelcem a Táborem? Co jej k tomu vedlo a čím to bylo způsobeno?
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 20. února v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 23. 2. v 22:00 a v sobotu 25. 2. v 10:00.
Foto: Profimedia
