Příval vjemů v plynojemu

Bývá běžné, že při pohledu na nejrůznější událostí vnímáme jejich data jako předělová, průlomová, zásadní. Nejen že to přitažlivě, ba často dokonce dramaticky zní. Svým způsobem je to pochopitelné, vždyť i dějepis jsme kdysi ve škole museli biflovat memorováním těchto číselných údajů. Přitom to ale bylo povrchní, vesměs vytržené ze souvislostí, takže leckoho z nás tento typ výuky otravoval a nudil. Jako bychom podvědomě tušili, že jde o ignorování vývoje, o nepochopení historie. Protože ta probíhá v čase, tak či onak průběžně plyne, zajisté mnohdy s přerušeními a klikatě, ovšem neúprosně. Vývoj totiž mívá svojí vnitřní logiku, jakkoli navenek málo postřehnutelnou. A přitom pro pochopení přehnaně zdůrazňovaných předělů klíčovou.

Tak například. Evropským městem kultury pro rok 2015 byla za Českou republiku vyhlášena mezinárodní porotou Plzeň. To ovšem nespadlo z nebe. Nejprve si musela proklestit cestu nominacemi na národní úrovni, v jejichž finální fázi těsně porazila Ostravu. Ani k tomu ale nedošlo pro nic za nic. Kromě dílčích počinů a celkově kvalitní propagace se Plzeň blýskla jedním velkým, konkrétním projektem: vznikla zde, a roku 2014 byl slavnostně zpřístupněna, Nová scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla. Moderní budova jako dílo, ve kterém vítězný portugalský návrh dopracovala česká strana. Ostatně, o plzeňské Nové scéně cyklus Světová auditoria už dříve informoval.

Jenomže v letech předcházejících zmíněný rok 2015 rozhodně nespala ani konkurenční Ostrava. Nejenže se po právu prezentovala jako město změny. Donedávna spojované takřka výlučně s těžbou a těžkým průmyslem, ale nyní procházející velkou proměnou. Jejím cílem byla obnova poničené krajiny, důraz na kulturní tradice města, kam rádi jezdívali například skladatelé Prokofjev či Hindemith. A v ideálním případě propojení včerejška s dneškem díky novému využití někdejších industriálních prostor ve prospěch společenského a kulturního života.

Nejenže do tohoto rámce zapadá, ale pomyslným vrcholem takto koncipované pyramidy se stala Multifunkční aula Gong v oblasti Dolních Vítkovic. Projekt proslulého pražského architekta naší doby Josefa Pleskota, který by nevznikl, nebýt buldočí vůle ostravského podnikatele Jana Světlíka a financí z evropských podpůrných fondů. Gong se stal místem, kde se daří, byť ne vždy snadno, i klasické hudbě.

Více prozradí Jiří Vejvoda v pořadu, jehož premiéra je připravena na pondělí 15. srpna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 18.8. v 22:00 a v sobotu 20.8. v 10:00.

Foto: Profimedia