Promenáda v aréně i na galerii

26.1.2020 / Slavná auditoria / Martina Klausová

Obecně se má za to, že snaha získat široké divácké vrstvy pro klasickou hudbu, ať už symfonickou či operní, se datuje od roku 1990. Tehdy se, jak známo, v Caracallových lázních v Římě poprvé vedle sebe postavili tři slavní tenoristé. A svým zpěvem zhmotnili myšlenku, která se urodila v mysli promotéra Tibora Rudase. Mimochodem zajímavého člověka. Jako maďarský Žid prošel v mládí peklem koncentračního tábora Bergen-Belsen. Přežil, po válce se usadil - a prosadil - v Americe a dožil se požehnaných čtyřiadevadesáti let.
Právě on stál za projektem, který se v 90. letech minulého století několikrát zopakoval. Poprvé přinesl velké peníze Carerrasově Nadaci pro boj s leukémií. Pak se ale stal hlavně velkým byznysem. A je sporné, zda diváky, které oslnily chytlavé árie či písně v podání superhvězd, přivábil následně do operních domů. Spíše nikoli.

To jistý Robert Newman byl takřka o sto let dříve úspěšnější. Působil koncem 19. století jako divadelní a koncertní impresário v Londýně. A dostal nápad, do něhož se promítla jeho úcta k umění i smysl pro podnikání. Dlužno říct, že první v jeho případě naštěstí převažovalo. A proto uvažoval v dlouhodobém měřítku.
Pro své plány, jak postupně přitáhnout zábavným způsobem publikum k vážné hudbě, získal Newman movitého londýnského lékaře. Coby sponzora. Otevřel projektu své srdce i svou peněženku, a to pod konkrétní podmínkou. Promenádní koncerty, o které šlo, bude dirigovat jediný muž. Mladý, teprve šestadvacetiletý Henry Wood.

A tak se roku 1895 zrodila tradice, která je dodnes ve Velké Británii považována za jednu z nejcennějších. Proms provozované už nejen pod širým nebem, ale také pod střechou. 

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 27. ledna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 30.1. ve 22:00 a v sobotu 1.2. v 10:00.