Rudolfův pramen

"Když jsem se kdysi začal zajímat o klasickou hudbu, opakovaně jsem čítal o tom, že naše země je kvartetní velmocí. A při pohledu na výčet nejrůznějších komorních těles v tomto obsazení jsem brzy pochopil, že je to pravda", říká v úvodu dalšího dílu pořadu Slavná auditoria jeho autor a průvodce, Jiří Vejvoda a pokračuje:

"Legendou je dodnes České kvarteto se členy tak zvučných jmen jako Josef Suk starší, Oskar Nedbal, Hanuš Wihan či Jiří Herold. Od konce 19. století až dodnes následují další a další smyčcová kvarteta. Namátkou Janáčkovo, Smetanovo, Vlachovo. Panochovo, Wihanovo či Pavel Haas Quartet, který ovšem své lehce mezinárodní obsazení posiluje.

Jak šel čas, přesouval se můj zájem k sólistům, houslovým virtuózům. I těch je na tak malou zemi úctyhodné množství. Nelze nezmínit Josefa Slavíka, Františka Ondříčka, Otakara Ševčíka, Jaroslava Kociana. Poté Josefa Suka mladšího či Václava Hudečka, Ivana Ženatého anebo Jana Talicha. A z generace 21. století Jana Mráčka, Josefa Špačka, Jiřího Vodičku, Olinku Šroubkovou. Za nimi se už na výsluní derou ještě mladší adepti houslové dokonalosti.

Jelikož jsem byl ovšem v dětství usazen ke klavíru a s přestávkami se k němu aspoň coby své zálibě vracím, zaměřila se moje pozornost na české mistry tohoto nástroje. I tady je věru z čeho vybírat. Plejáda klavírních virtuózů této země zahrnuje celou řadu jmen. Nemohu začít nikým jiným než Ivanem Moravcem, ale byly a jsou zde další pojmy. Radoslav Kvapil, František Maxián, Miroslav Langer, Jan Panenka. Nyní se po právu pyšníme i na mezinárodním hudebním kolbišti Lukášem Vondráčkem, Ivo Kahánkem, Martinem Kasíkem, Karlem Košárkem.

Jedno jméno jsem ovšem vyňal a úmyslně si jej nechal na závěr. Díky němu totiž směřujeme k hudebnímu festivalu coby dnešnímu tématu. Rudolf Firkušný. Jeden z pilířů české hudby 20. století, které svým životem takřka celé pokryl. Světově uznávaný interpret, ale také člověk obdivovaný pro své názory, své chování a své vystupování.

Narozen těsně před první světovou válkou, na prahu druhé musel poprvé opustit vlast. Podruhé tak učinil po Únoru 1948, aby se ještě alespoň na závěrečných pět let svého dlouhého života dočkal změn a mohl se do vlasti vracet.

Je proto jen správné, že necelou dekádu po jeho úmrtí vznikl péčí Pražského jara Klavírní festival Rudolfa Firkušného."

A právě do Klavírnímu festivalu Rudolfa Firkušného bude zasvěcen další díl pořadu Slavná auditoria, jehož premiéra pořadu je připravena na pondělí 10. ledna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 13.1. v 22:00 a v sobotu 15.1. v 10:00.

Foto: Profimedia