Sál mezi dvěma kostely

Všechny tabulky, v nichž se porovnává nesrovnatelné, jsou vždy z povahy věci relativní. Ostatně, jak už Winston Churchill říkával, „věřím jenom těm údajům, které jsem sám zfalšoval...“ A tak i přehled koncertních sálů, které se na této planetě mohou chlubit nejlepší akustikou, je poněkud sporný. Když jej sestavuje Američan, rozhodně nezapomene na tradiční The Symphony Hall v Bostonu, supermoderní The Walt Disney Concert Hall v Los Angeles a samozřejmě ani na newyorskou Carnegie Hall. Pokud se stejnému žebříčku věnuje Evropan, určitě si vybaví proslulý Musicverein ve Vídni či nedávné vzniklé koncertní síně v Oslo a Kodani. Zajímavé však je, co v žádné, Top Ten zaměřené na akustiku koncertních síní nechybí, ať už dal žebříček dohromady kdokoli kdekoli. Relativně méně známý Konzerthaus z Berlína. Jistě, není tak slavný jako avantgardní sál Berlínských filharmoniků z 60. let minulého století, pro svůj nezaměnitelný tvar přezdívaný Karajanův cirkus. O tom se ví  celoplanetárně. Ale ani tam prý nezní tóny zdaleka tak dobře, jako v půvabné budově, sídlící na náměstí, které je zároveň průsečíkem minulých dějů i křižovatkou berlínské současnosti.

Přitom Konzerthaus původně nevznikl proto, aby v něm zněla hudba. Mělo zde panovat jevištní slovo. A jeho úkolem bylo – mimo jiné – zapudit z náměstí, jehož je tato stavba jednou ze tří dominant, vzpomínku na vojáky. Ti zde totiž předtím sídlili. Jenomže Berlín, tak jako celé Německo, prošel za poslední dvě tři století ohromnými proměnami. Jednou trpkými, podruhé hvězdnými. A to se na vývoji zdejšího Koncertního domu nemohlo nepodepsat. V dobrém i zlém.

Dodnes se jak do útrob budovy, tak do míst, která ji obklopují, sbíhá spousta dějinných nitek. Vzpomínka na hugenoty, které protestantské Prusko obecně a Berlín zvlášť přijaly v době, kdy byli z Francie pro svou víru vyháněni. Anebo provázanost mezi přestavbou Brandenburské brány coby symbolem státnosti a návrhem zdejšího domu, sloužícího kultuře. A pak také společně prožité chvíle změn, kdy se kousek odtud bourala Zeď a tady zazněla Beethovenova Óda na radost.

Sečteno a podtrženo, Konzerthaus si nezaslouží pozornost jen kvůli své skvostné akustice. Je zajímavý i tím, jak ovlivňoval okolní dějiny a zároveň tvořil, psal svou vlastní historii.

A právě sem nás zavede Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 18. listopadu na v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 21.11. ve 22:00 a v sobotu 23.11. v 10:00.