Tam, kde to nejlíp zní

Pouhých šest a půl kilometrů a tři roky od narození dělí od sebe dva moravské velikány celoplanetárního významu. Ač odlišného původu i životního osudu, měli totiž – či spíš mohli mít - k sobě vynálezce psychoanalýzy Sigmund Freud a jeden z našich nejvýznamnějších skladatelů Leoš Janáček velmi blízko.

První se narodil v Příboře roku 1856 do židovské rodiny o pěti potomcích. To už byl kousek odtud, v Hukvaldech, dva roky na světě Leoš Janáček, deváté ze čtrnácti dětí chudých lašských venkovanů. Mohli se ti dva, později po právu považovaní, byť každý jinak, za génie, coby děcka potkat? Mohli se kamarádit na společném pískovišti?

Jistěže nikoli: pocházeli z odlišného zázemí a navíc se Freudovi  odstěhovali do Vídně, když byly malému Sigmundovi tři roky. To Leoš Janáček vydržel v Hukvaldech déle. Narodil se roku 1854 v místní škole, „v té jizbě, co se dívá jedním oknem na kostel a druhým na pivovar.“ V Hukvaldech žil skoro dvanáct let, než byl poslán do klášterní výchovy ve Starém Brně, ale na rodnou obec nezapomněl. V pětapadesáti, to se psal rok 1921, zde zakoupil od vdovy po bratru Františkovi vilku, zvelebil ji a zval do ní svou životní lásku Kamilu, což se mu stalo osudným. V létě 1928 se s ní vydal hledat jejího zatoulaného synka, zatímco Kamilin  manžel v klidu pospával. V lese je zastihl liják a způsobil skladateli prochladnutí, na které záhy v ostravské nemocnici zemřel.

Hukvaldy ale zůstaly Leoši Janáčkovi věrné. Jeho rodný dům sice dnes slouží jako infocentrum, do kterého neodolatelně proniká vůně čerstvých frgálů ze sousední prodejny. Ale i zde je alespoň skladatelova Pamětní síň. A stačí ujít asi půl kilometru mezi vilkami, stulenými pod Hradním kopcem, aby se člověk ocitl ve vilce Janáčkovy dospělosti. Vychutnal si její ztišený šarm a prohlédl interaktivní expozici.

Možná však, že ještě větší poctou svéráznému muži, který svým dílem prorazil pozdě ale důkladně, je hukvaldská hradní obora. Nejenže se v ní od roku 1959 vyjímá lesklá socha Lišky Bystroušky, nedávno bohužel ukradená, ale v kopii opět už z dálky lesklá. Sáhnout si na ni totiž prý přináší štěstí, a kdo z návštěvníků by si ho pro sebe nepřál?

Kousek pod Liškou Bystrouškou se ale především rozkládá areál pod širým nebem, k němuž směřujeme. Zaznělo v něm už leccos od Prodané nevěsty přes Rusalku až po Carminu Buranu. Logicky ale má přednost hudba Leoše Janáčka. Včetně „liščí“ opery podle předlohy novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.

V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se bude Jiří Vejvoda věnovat festivalům, které nesly či v současnosti nesou jméno Leoše Janáčka, tedy Janáčkovo hudební Lašsko, Janáčkovy Hukvaldy, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 16. listopadu v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 19.11. ve 22:00 a v sobotu 22.11. v 10:00.

Foto: Wikipedie