Tóny z mincovny

Jedním z paradoxů Evropské unie jako střešní, sjednocující instituce našeho světadílu je skutečnost, že sídlí v zemi, která se už několik let pohybuje na hranici rozpadu. A nebýt Bruselu, kam - díky pracovním příležitostem vyplývajícím z přítomnosti celoevropských úřadů – jezdí mnoho Vlámů i Valonů vydělávat, už by možná nic takového jako Belgie neexistovalo. Kdyby jsou, jak známo, chyby – nicméně v takřka všech oborech tamní činnosti vedle sebe existují hned tři světy: vlámský, valonský a centrální. Například operní domy jsou v Belgii tři, vlastně čtyři – v Anverpách a Gentu vlámské, sdílející jeden orchestr i sbor, a v Lutychu valonský. Skutečně světovou prestiž má však jen jeden operní dům, který financuje celostátní vláda. Sídlí přirozeně v Bruselu, na místě bývalé královské mincovny, z níž dodnes odvozuje svůj název  -  a má za sebou tři století existence, lemované úspěchy i pády.

Dramaturgický záběr Bruselské královské opery, jak se oficiálně nazývá, je široký. Zní tu opery i  hudba k balet, vyhledávané jsou též pěvecké recitaly. Kromě Verdiho, Pucciniho či Mozarta najde nyní návštěvník na repertoáru také odvážně pojatou Káťu Kabanovou, jejíž německá režisérka Andrea Brethová jako by těžila z faktu, že Leoš Janáček již nějaký čas není mezi námi a nemůže se bránit ani takovým výkladům svého díla, které Káťu či Kudrjáše umístí do paneláku, zatímco jejich sloužící dál perou na valše. Méně kontroverzní bylo nedávné vystoupení Thomase Hampsona, který už leta patří mezi světovou pěveckou extratřídu a nadchl i 1150 diváků ve velkém sále Theatre de la Monnaie.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 24. dubna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 27.4. ve 22:00 a v sobotu 29.4. v 10:00.