Z Kuby do světů blízkých i vzdálených

Jak nejen roky 21. století ubíhají, zdá se čím dál tím samozřejmější, že taktovky se v čele symfonických orchestrů ujímají také ženy. Víc než u nás zatím ve světě, kde se jich úspěšně uplatňují desítky. Pryč je doba, kdy se jejich předchůdkyním dostalo v první polovině 70. let 20. století studené sprchy veřejným prohlášením vlivné osoby z hudebních kruhů. Kupodivu jej nevyslovil muž. Věta vyšla u úst tehdejší manažerky Newyorských filharmoniků, původně houslistky Helen Thompson. A zněla takto: „Ženy nemohou dirigovat skladby Brahmse nebo Mahlera, protože je to mužská hudba...“

Je samosebou dobře, že podobné úvahy dnes působí – inu, poněkud zastarale. A zavánějí předsudky. Ostatně, defilé žen s taktovkou, kterým je cyklus Světová auditoria jednou měsíčně zasvěcen, to svou šíří záběru prokazuje. Cenné mi ovšem připadá, že se nejedná o křečovitý genderismus posledních let, ale o vývoj postupný, napravující v mužských hlavách mylné představy, zděděné z minulosti. Pravda, od dob naší Vítězslavy Kaprálové, o Francouzce Nadie Boulanger ani nemluvě, trval tento proces poměrně dlouho. A sluší se zdůraznit, že jednou z významných postav na této pouti k dirigentské rovnoprávnost se stala naše Miriam Němcová. A že její následnicí se u nás jeví například Nikol Kraft. Zkrátka a dobře, do zapomnění zvolna směřuje argument o ženské křehkosti, která si nedokáže zjednat respekt před velkým orchestrem s převažujícím počtem mužů.

Zároveň ovšem, jak Anglosasové říkají, „one problem solved, another problem started“. Neboli „jedna potíž vyřešena, druhá mezitím vyvstala“. Do ženských kruhů s dirigentskou hůlkou vstoupil západně od nás trend sebemrskačského poklekávání před odlišnými barvami pleti. Jako by se pomyslné kyvadlo dějin vychýlilo: zatímco v minulých dobách byly jiné než bílé rasy nespravedlivě opomíjeny, nyní se mnohdy těší stejně přehnaným preferencím.

Platí to například o dvou komponujících dirigentkách původem z Kuby, žijících ovšem už dlouho ve Spojených státech a ve Velké Británii. Tanje León a Odaline de la Martínez. Nesporně dokázaly ve své profesi mnohé, pozdvihly tu a tam taktovku i před hvězdnými symfonickými tělesy. Přesto je ale poněkud překvapivé, když například jméno druhé z nich bývá uváděno mezi naprostou špičkou.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 25. dubna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 28.4. v 22:00 a v sobotu 30.4. v 10:00.

Foto: Odaline de la Martínez (Malcolm Crowther)