Česká filharmonie v Asii, odhalení programu 79. ročníku Pražského jara, ocenění pro Jakuba Hrůšu i státní vyznamenání pro Ivana Klánského a Magdalenu Koženou

• Česká filharmonie (©Petra Hajská)

Česká filharmonie zakončila své říjnové asijské turné. Do Asie se vrátila poprvé od roku 2019. Orchestr začínal v jihokorejském Soulu, pokračoval do Tegu, poté se přesunul na japonské ostrovy. Zavítal i do slavné tokijské Suntory Hall, Ósaky nebo Yokohamy. O programu koncertů jsme mluvili s mluvčím České filharmonie Luďkem Březinou.
„Do Asie jsme vyrazili s dvořákovským programem, který mohli slyšet posluchači v Rudolfinu. Na programu jsou tři Dvořákovy vrcholné symfonie, tři instrumentální koncerty a tři předehry. Největší úspěch mají tradičně Dvořákovy symfonie číslo sedm, osm a devět, ale celkově je česká hudba přijímána nesmírně vřele. Asijské publikum Českou filharmonii dobře zná, orchestr tam vystupuje pravidelně od roku 1959. Letošní turné do Japonska je sedmadvacaté v pořadí, Česká filharmonie tam zatím odehrála 367 koncertů, z toho jen v Tokiu 103.“

• Jakub Hrůša (©Marian Lenhard)

Dirigent Jakub Hrůša převzal v Berlíně ocenění Dirigent roku Opus Klassik. Tím ale jeho berlínská mise nekončila – o několik dnů později v německé metropoli provedl ve třech večerech Dvořákovu Stabat mater ve spolupráci s jedním z nejlepších světových orchestrů – Berlínskými filharmoniky.
„Mám obrovskou radost z ceny Opus Klassik, která mi bude udělena v Berlíně. Je to prestižní cena; vždycky mám úžasný pocit z toho, když natočím cédéčko, zejména se svým orchestrem, v jehož hře a v jehož dramaturgických počinech se odráží moje už teď dlouholetá činnost, když tohle všechno má takový ohlas u kritiků nebo u publika. A tahle berlínská cena má velkou reputaci; vážím si jí, zejména pod tím titulem Dirigent roku, to samozřejmě něco už znamená. Je krásné, že bude předána v blízké souvislosti s mým vystoupením s jedním z nejlepších orchestrů světa.“

• Pavel Trojan (©Nadiia Ponomarova)

Pražské jaro v říjnu odhalilo program příštího 79. ročníku. Mezinárodní hudební festival uvede na padesát koncertů. 12. a 13. května ho zahájí Berlínští filharmonikové v čele s jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, říká ředitel festivalu Pavel Trojan mladší.
„Kirill Petrenko, nový šéf Berlínských fihmarmoniků; myslím si, že málokterý dirigent na takovéto pozici se zasadil o prosazování české hudby, jako on. Už během svého působení v Mnichově, v Mnichovské státní opeře, Bavorské státní opeře uvedl a nahrál celou řadu děl, včetně Josefa Suka nebo Vítězslava Nováka. Celou řadu děl, která tady v České republice třeba ani tak často neslýcháme. A byl to ostatně on, kdo ve světové premiéře uvedl dílo Miroslava Srnky operu Jižní pól. Čili bude to opravdu mimořádné zahájení Pražského jara.“

Také Pražské jaro oslaví Rok české hudby a dvousté výročí narození Bedřicha Smetany. I proto se chystá koncertní provedení opery Libuše. Pokračuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.
„Bude to koncertní provedení opery Libuše v podání České filharmonie., nastudování se ujme Jakub Hrůša, což je v současné době asi nejvýznamnější český dirigent, v titulní roli bude Kateřina Kněžíková. Celý ten část, myslím, bude prvotřídní a mělo by se jednat možná o nějaké, řekněme, takové stěžejní provedení tohoto Smetanova díla; zazní dvakrát. Určitě bych také neměl pominout Pražský filharmonický sbor, který se toho bude účastnit.“
Na Pražské jaro se chystá mj. i Amsterdam Baroque Orchestra nebo Filharmonický orchestr milánské opery La Scala.

• Garrick Ohlsson (©Dario Acosta)

Se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK osmnáctého a devatenáctého října vystoupil legendární klavírista Garrick Ohlsson. Koncert ve Smetanově síni Obecního domu dirigoval Petr Altrichter. O programu koncertů jsme mluvili s dramaturgem FOKu Martinem Rudovským.
„Zazní Beethovenův Pátý klavírní koncert, zvaný Cídařský, a Čajkovského Pátá symfonie. A protože letos Garrick Ohlsson slaví 75. narozeniny, rozhodli jsme se slavit s ním a pozvali jsme ho ještě na klavírní recitál do Rudolfina.“
Legendární klavírista Garrick Ohlsson vystoupil v Rudolfinu v sobotu 21. října. Zazněla díla Fryderyka Chopina nebo Ursuly Mamlok.

Prvním titulem nové divadelní sezóny ve Stavovském divadle byla v říjnu inscenace „Cherry Man.“ Jde o světovou premiéru dramatika Ivana Vyrypajeva, který se kvůli ruské agresi na Ukrajině vzdal ruského občanství a přijal polské. Před premiérou jsme si o inscenaci Cherry Man povídali s uměleckým ředitelem Činohry ND Lukášem Trpišovským.
„Nový text Ivana Vyrypajeva Cherry Man Vyrypajev napsal přímo pro Činohru Národního divadla a pro Stavovské divadlo. Bude to absurdní černá groteska, která se dotýká vlastně současného dění ve světě. Máme ohromnou radost, že jsme získali takového velkého autora pro Činohru Národního divadla.“

Balet Národního divadla uvedl premiéru inscenace „Beyond Vibrations.“ Jde o představení složené ze tří samostatných děl současných choreografů, říká Adam Zvonař, první sólista baletu Národního divadla.
„Představení je vlastně o třech choreografiích, které jsou v tzv. baletním triptychu, a je to od Moving Rooms Krzysztofa Pastora, Frank Bridge Variations Hanse van Manena a Fly paper Bird Marca Goeckeho.“

V moderně a abstraktně pojaté inscenaci se smyčcovou hudbou tančí i Paul Irmatov, podle kterého choreografie vůbec není snadná.
„Za poslední část má hodně malých kroků; myslel jsme si, že si to nebudu moci zapamatovat, protože je to hodně materiálu, ale práce s asistentem byla moc příjemným procesem a nakonec bylo vše v pořádku.“

• Benjamin Clementine (©Getty Images)

Do Prahy na konci října přijel klavírista, zpěvák a držitel prestižní Mercury Prize Benjamin Clementine, aby zahájil festival Prague Sounds. Zázračnou kariéru Benjamina Clementinea nám přiblížil ředitel festivalu Marek Vrabec.
„Což je umělec, který se skutečně protloukal zprvu pařížskými ulicemi a hrál za stravu jako busker, než byl objeven a než prostě zazářil jako kometa a než ho objevili nejprve pro BBC, později pro velký nahrávací label. Dnes je Benjamin Clementine naprosto osobitou hvězdou, která v Praze nikdy nebyla. Je to dojemný příběh o tom, jak se z ulic Paříže dostal se svým sólovým recitálem až do Dvořákovy síně Rudolfina.“

A na závěr bychom neměli opomenout udělování vyznamenání na Pražském hradě. Prezident Petr Pavel ocenil umělce - mezi nimi klavíristu Ivana Klánského, pěvkyni Magdalenu Koženou, zpěvačky Martu Kubišovou nebo Idu Kelarovou. Dalšími držiteli se stali herci Viktor Preiss, Jiří Bartoška, Miloň Čepelka, Petr Kostka nebo také výtvarník Petr Sís.

Úvodní foto: Magdalena Kožená (©Blesk, Michal Protivanský)